Tempo meziroční inflace opět zpomalilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta. Kladný vliv na to měly zejména ceny potravin, informoval ve čtvrtek na webu Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,5 procenta.
Ceny zemědělců klesají už druhý měsíc. Kdy se to projeví u potravin prodávaných v obchodech?
„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Výsledky tak odpovídají i očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že inflace klesne pod devět procent.
I podle analytiků přispělo k poklesu zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících bude podle nich inflace klesat pomaleji, za celý rok bude v průměru kolem 11 procent.
„V meziročním srovnání klesá inflace zejména z titulu vysoké srovnávací základny minulého roku. Zpomalení meziročního růstu cen jde primárně na vrub odeznívající potravinové a energetické inflace. V prvním případě je zvolnění dynamiky viditelné napříč většinou sledovaných položek, zatímco u energetické inflace jde zejména o nižší meziroční růst cen plynu a tuhých paliv,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
„Celková meziroční inflace by měla klesat i ve zbytku třetího čtvrtletí, v samotném srpnu ale budou mít rušivý vliv ceny pohonných hmot v důsledku zvýšení spotřební daně z nafty z přechodně snížené úrovně,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Na riziko vývoje cen pohonných hmot upozornil i ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „V srpnu už by k dalšímu poklesu meziroční inflace nemuselo dojít. Inflaci totiž výrazně podpoří aktuální zdražování pohonných hmot, které odráží nejen vyšší spotřební daň na naftu, ale i vyšší cenu ropy na světových trzích. K tomu se přidá i nízká základna v podobě značného poklesu cen pohonných hmot v loňském srpnu. Kombinace těchto efektů může přidat k meziroční inflaci v srpnu odhadem 0,4 procentního bodu,“ uvedl.
Bez ohledu na vývoj cen pohonných hmot analytici upozorňují na to, že tempo snižování inflace zpomalí. „Inflace sice bude i na podzim klesat, ale už výrazně pomalejším tempem, dvouprocentní inflační cíl ČNB zatím zůstane v nedohlednu. Současný pozvolný pokles inflace zatím nenaznačuje, že by Česká národní banka měla na nejbližším zasedání přistoupit ke změně úrokových sazeb,“ podotkl generální ředitel crowdfundingové platformy Fingood Vít Endler.
Podle statistiků mezi potravinami a nealkoholickými nápoji zaznamenala mírnější růst cen většina sledovaného zboží. Například zdražení masa zpomalilo na 3,2 procenta z červnových 4,7 procenta, margaríny a ostatní rostlinné tuky meziročně zdražily o 3,6 procenta, zatímco v červnu o 17,1 procenta, a ceny cukru stouply o 44,7 procenta proti červnovému růstu o 50,3 procenta. V bydlení se nižší meziroční nárůst cen týkal plynu a paliv. Plyn proti loňskému červenci zdražil o 35,5 procenta a tuhá paliva o 26,9 procenta.
Nájemné bylo meziročně vyšší o 7,6 procenta, vodné o 16,3 procenta, stočné o 26,9 procenta, elektřina o necelou čtvrtinu a teplo a teplá voda téměř o dvě pětiny.
Celkové zdražování ovlivnily ale také potraviny. Třeba ceny vajec se zvýšily zhruba o 28 procent a zeleniny o 29 procent, přičemž brambory byly proti loňskému červenci dražší o tři pětiny.
O více než desetinu zdražily dovolené s komplexními službami a stravovací a ubytovací služby. „Na meziroční snižování cenové hladiny pak působily v červenci ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 23,9 procenta,“ doplnili statistici.
ČSÚ ve čtvrtek zveřejnil také informace o červnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny v červnu zrychlily meziroční pokles na tři procenta z květnových 2,6 procenta a meziroční pokles v dovozu zrychlil na 9,4 procenta z květnových osmi procent. Na snížení vývozních cen mělo vliv především zlevnění polotovarů jako železa a oceli a kovových výrobků. Pokles dovozních cen ovlivnilo především výrazné snížení cen minerálních paliv, tedy ropy a ropných výrobků, plynu a elektřiny. Meziměsíčně vývozní ceny stouply o 0,4 procenta, zatímco dovozní klesly o 0,1 procenta.
