Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června. Trh stabilitu sazeb očekával, kurz koruny proto na rozhodnutí bankovní rady výrazněji nereagoval. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci řekl, že bankovní rada očekává úrokové sazby v příštích čtvrtletích vyšší, než doporučuje prognóza centrální banky. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb.
Michl také řekl, že na středečním jednání nebylo snížení sazeb na stole. Blíže nechtěl podrobnosti ohledně budoucího přístupu komentovat, podle něj jsou otevřené všechny možnosti. Analytici jsou v očekávání dalších kroků ČNB rozděleni, část z nich předpokládá první mírný pokles sazeb do konce letošního roku, další se kloní k poklesu teprve v únoru, bude ale podle nich razantnější.
„Diskutovali jsme plán na snižování úrokových sazeb, nikoliv možnost snižování úrokových sazeb. Budeme připraveni, máme jasnou strategii, ale klíč je v tom, že každé jednání bankovní rady budeme vyhodnocovat nová data,“ řekl o středečním jednání Michl. Pro stabilitu sazeb se vyslovilo všech sedm členů bankovní rady.
Kromě základní úrokové sazby ponechala bankovní rada beze změny i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Bankovní rada za stávající situace zřejmě preferuje možnost potenciálního pochybení ve směru přísnější měnové politiky než opak, tedy podcenění inflační hrozby a předčasného snížení úroků, uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Michl řekl, že by mu osobně nevadilo snížení inflace mírně pod dvouprocentní cíl ČNB. „Klíčové je zabránit perzistenci inflace, snížit i jádrovou inflaci v příštím roce a doručit České republice období nízké inflace," řekl. Jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření, se podle prognózy ČNB bude příští rok ještě pohybovat nad třemi procenty. Podle Michla je důležité i ji stlačit ke dvěma procentům. V srpnu byla šestiprocentní, zatímco celková inflace byla 8,5 procenta.
Podle guvernéra je bankovní rada odhodlána pokračovat v boji proti inflaci, dokud se ji nepodaří dostat plně pod kontrolu. Současné nastavení sazeb vnímá rada jako adekvátní proto, aby se podařilo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli v příštím roce. Důležitou podmínkou pro dosažení cenové stability je podle Michla také zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. „Cesta k dlouhodobě nižší inflaci vede tedy i přes snižování deficitu státního rozpočtu,“ řekl.
Aktuální období beze změn úrokových sazeb je nejdelší od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.
Rozhodnutí centrální banky odpovídá očekáváním analytiků. Podle nich sice meziroční inflace klesla v srpnu na 8,5 procenta a inflační tlaky se vyvíjejí příznivě, ČNB si ale chce být jista, že neuvolní měnovou politiku příliš brzy.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
