Osobně bych se bála si nyní fixovat cenu elektřiny na tři roky, protože podle výhledu by ceny minimálně neměly stoupat a mohou i mírně klesat. Ale zase nevíme, co se stane. Nikdo nevěděl, že Rusko zaútočí na Ukrajinu a že Evropa od něj přestane chtít plyn. Ale myslím si, že v současné době je rok dva nějaká jistota, s níž můžete počítat,“ předpovídá novinářka Českého rozhlasu Jana Klímová.
Ovšem podle Klímové, která se zabývá ekonomickými tématy, by měly naopak zabojovat o výhodnější cenu u jiného dodavatele ty domácnosti, které už dnes platí přemrštěné ceny – čili více než 4000 korun bez DPH za megawatthodinu samotné elektřiny. A to i případně za předpokladu, že za předčasné odstoupení od smlouvy zaplatí sankci.
Ekonomika uhelných elektráren přestane do pár let vycházet. Šanci na podporu má spíš plyn
„Máme za sebou energetickou krizi, která dejme tomu ještě částečně trvá, ale zdaleka už to není tak vážné, jako to bylo v roce 2022 a letos. Jsme zhruba na dvojnásobku ceny té samotné komodity, tedy silové elektřiny a plynu, takže ceny jsou pořád vysoké,“ hodnotí aktuální situaci na energetickém trhu Jana Klímová.
Podle ní si Česko v posledních měsících sice užívalo poklesu cen elektřiny nebo plynu, ale již od příštího roku se tento pozitivní scénář zřejmě vymaže.
Důvodem je zejména takzvaná regulovaná složka ceny, o níž aktuálně jednají politici v parlamentu a která zjednodušeně řečeno zahrnuje například poplatky za přenos elektřiny a plynu, správu elektrické sítě či plynovodního potrubí a pak také poplatky na obnovitelné zdroje. Představa státu je taková, že by se tato složka od ledna výrazně zvýšila.
