Velmi zajímavá transakce přistála antimonopolnímu úřadu k posouzení. Státem ovládaný podnik Čepro chce koupit síť čerpacích stanic Robin Oil. Jinými slovy: pokud se obchod dotáhne, dojde k zestátnění zhruba sedmdesátky benzinek, které se přidají k dalším přibližně dvěma stovkám EuroOil vlastněných Čeprem.

Je to věc, kterou by od vlády označující se za středopravou čekal málokdo. Stejně jako to, že stát bude letos jedním z nejaktivnějších hráčů na akviziční trhu. Vykoupil plynovody, zásobníky plynu, kupuje podíly v LNG terminálech, zajímá se o podíl v německé rafinerii. Tématem na samostatný newsletter by bylo (ne)dění kolem zestátnění ČEZ.

To vše v době, kdy kabinet škrtá nebo hledá každou miliardu, čelí velké vlně požadavků na zvýšení výdajů a velmi brzy bude muset hledat peníze i na investice. Momentálně se nebývale staví, ale jen u dálnic státu už v roce 2025 (tedy za rok a něco) budou podle ŘSD chybět desítky miliard na dokončení toho, co se konečně podařilo naplánovat a k čemu už jsou vyběhaná povolení. A je to sice zjednodušující pohled, ale za mě tedy bude mít pro zemi větší přínos několik dalších kilometrů dálnice než rozšíření státní sítě čerpacích stanic.

Ve stále platné Strategii vlastnické politiky státu je uvedeno, že stát má být vlastníkem pouze v případě, pokud podnikatelskou činnost nemůže efektivně zajistit trh nebo má na takovém vlastnictví jasný a obhajitelný strategický zájem. Ani jedno síť čerpacích stanic není.

Ministr financí Zbyněk Stanjura odůvodňuje nákup tím, že „zapadá do energetické bezpečnosti státu“. Podle Stanjury totiž jedničku na trhu Orlen vlastní polský stát a dvojku MOL zase Maďarsko a tyto země v případě problémů prý upřednostní své trhy. „V okamžiku, kdy některé důležité součásti trhu jsou vlastněny jinými státy, tak je docela logické předpokládat, že nejdřív by se plnily potřeby těchto států a pak až potřeby České republiky,“ řekl ve středu Stanjura.

Trochu přehnaná je představa, že by Polsko a Maďarsko nedovážely pohonné hmoty nebo by je z českých pump převážely do svých zemí. Navíc na to má stát jiné nástroje v případě nouzového stavu či stavu ohrožení. Zároveň je to silné prohlášení směrem k Polsku a Maďarsku.

Ano, při vypuknutí covidu mělo pár benzinek výpadky, ale šlo o jednotky z tří tisíc stanic v Česku. Řidič popojel o pár kilometrů dál a tam bez problémů natankoval. Navíc k tomu, aby mělo Česko dostatek zásob pohonných hmot, má Čepro sklady. Zároveň je v Česku řada různých čerpacích stanic, kam zaváží i Čepro, které je také významným distributorem pohonných hmot. Právě distribuci a výrobu pohonných hmot lze označit za strategičtější než síť čerpacích stanic. Pak ale Stanjurova slova vyvolávají následující otázku: Kdy koupí český stát zpět rafinerie v Litvínově a Kralupech? Ano, už v říjnu Stanjura prohlásil, že by se mu líbilo, kdyby stát Unipetrol znovu ovládl.

Jedna věc je praktická ‒ kde na to vše vzít peníze. Druhá ideologická ‒ zestátňování firem, v případě pohonných hmot dokonce významné části odvětví, což se moc neslučuje se „štíhlým státem“.

Pojďme ale ještě zpět k nákupu čerpacích stanic Robin Oil. Z pohledu šéfa státní firmy je nákup pochopitelný ‒ buď pošle peníze státu skrze vyšší dividendu, nebo za ně rozšíří jím řízený byznys. Tady však má hrát mnohem větší roli akcionář. Ten na jednu stranu říká, že „rozhodnutí o nákupu společnosti Robin Oil učinilo vedení Čepra a je za něj odpovědné“ a zároveň, že „nákup nebude financován ze státní rozpočtu“. Napřímo ne, nicméně aktivní akcionář by si vyžádal větší dividendu a tím by měl vyšší příjem v rozpočtu.

Do úvahy, proč by stát mohl koupit síť čerpacích stanic, lze vzít argument, že by mohl skrze své benzinky ovlivňovat koncové ceny. Třeba tím, že by nezdražily nebo zlevnily a konkurence by buď zareagovala stejným krokem, nebo by řidiči, v Česku stále docela citliví na cenu pohonných hmot, tankovali u EuroOilu. Po ruské invazi na Ukrajinu jsme zažili významný růst cen a v jeden moment EuroOil na pár dnů opravdu výrazně snížil cenu nafty. U benzinu tomu tak nebylo, v jeho případě byl z větších hráčů po celou dobu nejlevnější soukromý řetězec Tank Ono. Mnohem vyšší level v tomto směru předvedla před volbami polská vláda. Ministr Stanjura zvolil vůči čerpacím stanicím variantu kontrol marží a opakovanou hrozbu, že jim bude diktovat ceny. Tedy také nic, co by člověk čekal od středopravé vlády.

A jak to naopak vypadá s privatizací státních firem? Odpovědí je, že nijak.

Když se loni zmínila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová o privatizaci Budvaru, tak jsme slyšeli spoustu důvodů od dalších politiků, proč to nejde. Dnes už exministr zemědělství Zdeněk Nekula označil Budvar za národní zlato, jako jsou pro Saúdské Araby ropná pole. Takže prodej pivovaru už opět není téma. Vedle toho stát vlastní například Hotel Thermal v Karlových Varech či většinu v Kongresovém centru v Praze. A ministerstvo financí je ve „Zprávě o činnosti a výsledcích strategických společností s majetkovou účastí státu, státních podniků a národního podniku za rok 2022“ pořád označuje za strategické podniky. A navěky asi zůstane zabetonovaný jako spoluvlastník ve výrobci radiátorů Korado.

Naopak to vypadá, že nám v kolonce „strategické“ budou další firmy přibývat. Třeba někdo příště přijde s tím, že by bylo dobré mít státní/národní supermarket. Anebo výrobce potravin. Protože přístup k potravinám a potravinová soběstačnost je přece také strategická věc. Nebo že by stát měl zachránit velké ocelárny? A to je právě na koupi sítě čerpacích stanic Robin Oil špatně ‒ může to otevřít stavidla k tomu, aby stát zestátnil s odvoláním na „strategické“ téměř cokoliv.

Výběr týdne

O Zásilkovnu má zájem další firma

Kolem prodeje přepravní firmy Zásilkovna, respektive její mateřské společnosti Packeta, krouží další zájemce. Tím by se počet vážných zájemců rozšířil na čtyři. Jde o jihoafrického investora, který je aktivní i na středoevropském trhu.

Agrofert koupil další farmu

Agrofert ovládl další zemědělský podnik. Koupil větší farmu u Slavonic a chystá se na další nákupy.

Kofola jde do piva

Nápojářská skupina Kofola kupuje od Karla Kuropaty moravské pivovary Holba, Zubr a Litovel. Cena údajně překročila miliardu.

Prodeje manažerských aut prudce rostou.

Prodeje manažerských aut na konci roku významně rostou. Ženou je dva faktory – konec mimořádných odpisů a zavedení dvoumilionového limitu na odpočet DPH od příštího roku. O nová auta se u prodejců strhl boj. 

Němci šlapou na brzdu

Ústavní soudci „škrtli“ Německu 60 miliard eur. Nakonec však zemi může chybět peněz ještě mnohem více. 

Rozhovor: Zavedení eura by v Česku zlevnilo výstavbu dálnic i železnic

V Nizozemsku kontrolní zpráva ukázala, že dopravní projekty, které budovaly a provozovaly soukromé firmy, byly postavené dřív a po letech jsou kvalitnější než ty, které stavěl a udržoval stát. Není důvod, aby to tak nebylo i v Česku, říká expert na PPP projekty Jan Brázda z PwC.

Nájezd na Vítka

Radovan Vítek „drancuje“ CPI, tvrdí americký investor. Českého miliardáře viní z podvodů v účetnictví. 

První rozhovor s novým šéfem Tatry

Musíme zdvojnásobit výrobu, nestíháme dodávat, říká v rozhovoru nový šéf Tatry. Osobní tatrovky? Jednou možná na elektřinu, dodává.

Do Česka míří fastfood Five Guys

Po Popeyes přichází z Ameriky další těžká váha fastfoodového byznysu. Budou se i tady stát fronty jako na Popeyes? 

Chcete mě ještě? Už jsem tu dělal...

Odejdou zkusit štěstí jinam, ale nakonec chtějí zpátky. Přibývá případů takzvaných bumerangových zaměstnanců, kteří se vrací do zaměstnání, z nichž před lety dobrovolně odešli. Vyplatí se firmám vzít je zpět?

Rozhovor se CEO Slavie

Rychlá rande, naděje v Africe a čísla lepší než Sparta. Ředitel Slavie popisuje, jak se dělá na úspěchu v Edenu.

 

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.