Globální oteplování postupuje rychleji, než vědci donedávna odhadovali, a podle klimatologa Radima Tolasze se na ně nedokážeme dostatečně rychle adaptovat. Takže nezbývá než radikálně snižovat emise skleníkových plynů, což se ovšem celosvětově moc nedaří. „Omezení a přísná pravidla, která byla a jsou pro ochranu životního prostředí přijímána, vždy některé skupiny obyvatel odmítají. Je třeba je přesvědčit, že moderní svět má vypadat jinak,“ říká Tolasz. V rozhovoru připomíná, že se klimatické extrémy čím dál více týkají i střední Evropy a že zelená opatření je nutné dělat s rozmyslem a nejen v souladu s vědeckým poznáním, ale i se zdravým rozumem.
Podle nejhorších klimatických scénářů se průměrná teplota Země do konce století zvedne až o šest stupňů v porovnáním s koncem 20. století. Dá se tento vývoj ještě zastavit, nebo dokonce zvrátit?
Možné to je, bylo by ovšem nutné radikálně snižovat emise skleníkových plynů a významně zlepšit starost o ekosystémy, které tyto plyny zpracovávají nebo pohlcují – o lesy, louky, pole i oceány. Přičemž platí, že je nutné opatření aplikovat celosvětově. Dobrá starost o české lesy po kůrovcové kalamitě nebo snižování emisí skleníkových plynů jen v Evropě jsou sice skvělé zprávy, globálně ale k žádnému snižování nedochází.
Co se dočtete dál
- Jaké země umějí snižovat emise uhlíku a přitom ekonomicky rostou.
- Co hrozí v případě dalšího oteplování.
- Daří se klimatickou změnu zastavit nebo se situace dále zhoršuje.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
