Tento muž by měl mít ulici v každém větším městě. Bez jeho vynálezu by polovina současného světa byla neobyvatelná

Pokud jste se v horku posledních dnů ještě neroztekli ve vlastní šťávě a dostali jste se k tomuto článku, pojďme si po vzoru Cimrmanů a Dobytí severního pólu povídat – nikoliv o musgrávkách, ale o chladu. A podobně jako je nedoceněným géniem Jára Cimrman, existuje další muž, který by si za svůj přínos lidstvu zasloužil velkou slávu.

Považuji za obrovskou nespravedlnost, že v době, kdy téměř každý, kdo v 19. století napsal sbírku básniček, má s velkou pravděpodobností někde po sobě pojmenovanou ulici, po vynálezci něčeho, co denně používají miliardy lidí a některá města nebo státy by bez toho nebyly, se v Česku ani v celé Evropě nejmenuje ani ulička. A v USA je to v tomto ohledu taky slabota.

Pojďme uctít nedoceněného génia: Willise Carriera a jeho chladný odkaz světu v podobě moderní klimatizace.

Zajímavostí přitom je, že klimatizace měla původně sloužit k něčemu jinému, než ji používáme dnes. A pro nás novináře je to pikantní příběh. Carrier měl na začátku 20. století vymyslet, jak snížit vlhkost v tiskárně a tím zamezit kroucení papíru a také urychlit sušení odpoledního a večerního vydání novin. Na vynález údajně přišel při čekání na vlak na nádraží v Pittsburghu, kde zrovna panovala mlha. Vzpomněl si na fyzikální vztah mezi teplotou, vlhkostí a rosným bodem. Jeho řešení se v podstatě používá dodnes – teplý a vlhký vzduch je vháněný kompresorem přes filtry ke studeným stočeným trubicím, ve kterých proudí chladivo. Na trubicích se voda obsažená ve vzduchu sráží a zpět do místnosti se vrací vzduch ochlazený a také mnohem sušší. Stejný efekt znáte, když si v parném létě dáte ledový nápoj a na sklenici se sráží kapky rosy.

Vynález, který měl pomoci jedné tiskárně, nakonec změnil celý svět. Protože díky klimatizaci lze kontrolovat teplotu, vlhkost, cirkulaci vzduchu i jeho čistotu. Carrier tehdy netušil, že právě položil základy pro existenci například Bangkoku, Singapuru, Dubaje, Phoenixu, Houstonu a většiny moderních měst v tropech a subtropech. V Japonsku má klimatizaci až 90 procent domácností, v Evropě pouze 20 procent. Ale s tím, jak bývá čím dál větší horko, roste podíl i na „starém“ kontinentu včetně Česka. Většina nových aut má klimatizaci. Bez klimatizace by se miliony datových center, která pohání internet, prostě přehřály. Carrierův vynález bez většího přehánění umožňuje existenci moderní digitální civilizace.

Velké čtení

Co s námi dělá vedro. Jaké horko dokážeme snést, co opsat z přírody a proč se radši chvíli vyspat než pustit klimatizaci

8. 8. 2025 ▪ 17 min. čtení

Podle Mezinárodní energetické agentury jsou na světě zhruba dvě miliardy klimatizačních jednotek a do roku 2050 jich má být přes pět miliard.

Carrierův vynález stojí z pohledu dopadu na lidstvo na podobné úrovni jako Haberův-Boschův proces, který umožnil průmyslovou výrobu hnojiv. Fritz Haber a Carl Bosch dostali v roce 1918 Nobelovu cenu za chemii a jejich proces dnes živí asi polovinu světové populace – bez něj by zemřely hladem tři až čtyři miliardy lidí. Haberův-Boschův proces umožnil populační explozi z 1,6 miliardy v roce 1900 na více než 8 miliard dnes. Haber má alespoň Haberstrasse v několika německých městech (a také jeden kráter na Měsíci), a to přes velkou kontroverzi kvůli své roli ve vývoji bojových plynů včetně yperitu a cyklonu B. Jeho žena po prvním použití jím vyvinutých bojových plynů v roce 1915 spáchala sebevraždu. Příběh, který nezapadá do jednoduchého černobílého dělení.

Carrier takovou kontroverzi za sebou nemá, a přesto ani v Americe téměř nenajdete Carrier Avenue, Carrier Street nebo Carrier Square. Natož na jiných kontinentech. Je to zvláštní nedoceněnost. Básníci a spisovatelé 19. století nechali lidstvu krásné verše, ale Willis Carrier nechal něco praktičtějšího – schopnost žít důstojně ve vedru, pracovat v kancelářích místo venku pod žhavým sluncem a vůbec poprvé v historii lidstva aktivně kontrolovat své vnitřní prostředí. Jen pro porovnání: Svatopluk Čech, který vymetl v druhé polovině 19. století téměř všechny tehdejší česky píšící redakce (Květy, Světozor, Lumír, Národní listy…) a napsal pana Broučka, má jen v Praze pojmenovaných osm veřejných prostorů: most, park, náměstí, ulici, tři zastávky MHD a školu.

A proč Carrier nedostal Nobelovu cenu? Ta se neuděluje za technologie nebo vynálezy, ale za pokrok či průlom v základní vědách. Fritz Haber dostal cenu za chemii, protože objevil způsob, jak spojit dusík s vodíkem. Carrier „jen“ vymyslel, jak využít známé fyzikální principy k vytvoření praktického systému.

Carrier ale dokázal svůj vynález výborně vytěžit po podnikatelské a finanční stránce. V průběhu první světové války založil firmu Carrier Corporation, což je dnes největší výrobce v oboru topení, větrání a klimatizace (HVAC). V loňském roce dosáhla tržeb 22,5 miliardy dolarů, v přepočtu půl bilionu korun. Tržní kapitalizace činí 57 miliard dolarů, tedy přes bilion korun. Je zhruba 400. nejhodnotnější firmou na světě. O její velikosti vypovídá i to, že si před dvěma lety přišla koupit velkou evropskou firmu na tepelná čerpadla, německý Viessmann. Carrier zaplatil 13 miliard dolarů (tehdy 290 miliard korun), z toho 80 procent v hotovosti a zbytek ve svých akciích. Carrierovi potomci však už ve stejnojmenné firmě nemají významný podíl – 87 procent vlastní institucionální investoři.

Klimatizace ale mají i svou stinnou stránku. Část lidí je nesnese (často protože je neumí ovládat), spotřebovávají téměř desetinu světové elektřiny a produkují tři procenta skleníkových plynů. Carrierův vynález, který měl řešit jeden problém (horko), nyní částečně způsobuje jiný (globální oteplování). Je to dokonalá metafora moderního světa – každé řešení vytváří nové problémy.

I proto obor vzduchotechniky zažívá dva trendy či tlaky. Tím prvním je přechod na ekologičtější chladiva. Dosud se používají takzvané F-plyny, které narušují ozonovou vrstvu a jsou mnohonásobně větší hrozbou pro globální oteplování než CO2. Proto bude používání F-plynů v EU postupně zakázáno. To je jedním z důvodů, proč se spojují evropští výrobci do větších koncernů – aby ufinancovali nákladný vývoj. Druhým trendem je snižování energetické náročnosti. Nová klimatizace či třeba lednice umí být výrazně účinnější. Bavíme se o desítkách procent. Sám jsem před pár týdny kupoval novou ledničku a překvapilo mě, že i když je skoro trojnásobná co do velikosti oproti té dosavadní, s kompresorem v energetické třídě A spotřebuje jen polovinu elektřiny.

Aspoň malou uličku

Willis Carrier zemřel v roce 1950, tedy před tím, než se klimatizace začala masově rozšiřovat do amerických domácností či automobilů. Už tedy nemohl vidět, jak jeho vynález proměnil svět.

Takže až příště budete sedět v příjemně chladné kanceláři, v klimatizovaném voze nebo nakupovat v obchoďáku, vzpomeňte na Willise Carriera. Muže, který nikdy nedostal Nobelovu cenu, nemá po sobě pojmenované ulice, ale bez kterého by polovina současného světa byla prakticky neobyvatelná.

Nakonec, Willis Carrier dokázal něco, co se nepodařilo ani Shakespearovi – jeho dílo používá každý den více lidí, než kolik jich kdy četlo Hamleta. Také v Česku se potká s klimatizací denně více lidí, než kolik jich četlo pana Broučka od Svatopluka Čecha. To by mělo stačit alespoň na jednu malou uličku, ne?

Výběr týdne

Další propouštění v Ostravě

Ochlazení IT dopadne na stovky lidí z velké vývojářské společnosti.

Stát je o krok blíž k zestátnění plynovodů

ČEZ jedná o koupi posledních trubek, které vlastní soukromá firma.

Křetínský a AAA Auto?

Daniel Křetínský je blízko koupi sítě autobazarů AAA Auto. Půjde o miliardy.

Columbus Energy v problémech

Polská firma Columbus Energy v Česku končí s malými elektrárnami, firma má odpojené telefony a zákazníci čekají na servis.

10miliardová přestavba u Václaváku

Projekt Savarin v centru Prahy získal povolení ke stavbě. Nové obchody, kanceláře a rekonstrukce historických budov vyjdou na více než 10 miliard korun.

Velká česká investice v USA

Miliardář Otava chystá jednu z největších českých investic do výroby v USA. Jeho Strojmetal tím prudce zvýší dodávky dílů pro auta.

Revoluce v investování?

Akcie dostupné jen pro pár vyvolených jsou teď na dosah ruky téměř pro každého. Vyzkoušeli jsme, jak to funguje.

Velké srovnání akcií bank

Které tituly nyní nakupovat a kdo vyplácí nejlepší dividendy? Tady je přehled.

První čínský vlakový úspěch v Evropě

Jednotky vyslané do Česka dostaly v tichosti klíčové razítko. A když jsme u zahraničních vlaků v Česku, pak zájem fanoušků železnice vzbudilo to, že Leo Express si přivezl ojetinu ze Španělska.