Česko loni zaznamenalo nový rekord: narodilo se nejméně dětí od dob císaře Josefa II. Podle demografa Tomáše Fialy za tím nestojí jen ekonomická nejistota či drahé bydlení, ale i hlubší změna ve společnosti. Historie navíc ukazuje, že snahy státu „koupit si“ vyšší porodnost pomocí dávek či půjček, jak to známe ze 70. let minulého století, mají jen krátkodobý efekt. Lidé si děti pořídí dříve, ale nepořídí si jich více. Nyní to navíc vypadá, že se společnost chytí do takzvané demografické pasti.
„Když poklesne plodnost pod určitou hladinu, pak už se těžko zvyšuje. Mít jedno dítě nebo být bezdětný se stává přijatelnou sociální normou, kterou je obtížné změnit,“ říká Fiala. V rozhovoru rozebírá, co Česko a Evropu čeká, až se generace silných ročníků přesune do důchodu, a kdo se o ně postará, když státní systém narazí na své limity. Popisuje, co je za prudkým propadem plodnosti v Jižní Koreji a zda může světová populace dosáhnout svého vrcholu dříve, než se nyní předpokládá.
Co se dočtete dál
- Kdy dosáhne počet lidí na planetě vrcholu a co je za rychlým poklesem porodnosti.
- Proč v Jižní Koreji klesla plodnost pod jedno dítě na ženu.
- Jak důležitá je migrace pro udržení počtu obyvatel v Evropě a zabránění poklesu populace.
- Jak se bude vyvíjet délka života v Česku a v Evropě a zda se bude prodlužovat i dožití ve zdraví.
- Zda mohou muslimové dobýt Evropu dělohami svých žen.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
