Stavebnictví v Česku loni zažilo jeden z nejúspěšnějších roků za posledních 25 let

Stavebnictví v Česku loni po dvou letech poklesu stouplo. Jeho produkce se loni meziročně zvýšila o 9,3 procenta, o rok dříve klesla o 1,4 procenta. K loňskému vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. V samotném prosinci meziroční růst stavebnictví zpomalil na 5,3 procenta z listopadových 6,2 procenta. Meziměsíčně byla výroba v odvětví vyšší o 1,7 procenta, plyne z dat, která v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„V prosinci se stavebnictví dařilo, produkce vzrostla meziročně i meziměsíčně a v růstu bylo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Produkce v pozemním stavitelství, tedy ve stavbách budov, se v prosinci meziročně zvýšila o 2,3 procenta a v inženýrském, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 10,9 procenta. Za celý loňský rok pozemní stavby zaznamenaly nárůst o 8,6 procenta a inženýrské o 10,5 procenta, přičemž produkce v obou těchto odvětvích meziročně rostla ve všech loňských čtvrtletích.

Bytová drahota nebere konce. Jaké jsou příčiny zdražování a kdo na novém bytu nejvíc vydělá?

15. 1. 2026 ▪ 8 min. čtení

V roce 2025 byla zahájena výstavba 35 819 bytů, což byl podle statistiků po předloňském růstu meziroční pokles o 2,2 procenta. Dokončených bytů ale přibylo, jejich počet se meziročně zvýšil o 11,5 procenta na 33 742. Regiony, kde se nejvíce bytů začalo stavět a kde jich bylo i nejvíce dokončeno, byly Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj.

Orientační hodnota staveb, které úřady loni povolily, podle ČSÚ dosáhla 503,3 miliardy korun, meziročně to bylo o 13,3 procenta méně. Na vině byla zejména nová výstavba inženýrských staveb a nebytových budov. V roce 2025 dostalo sice povolení 51 projektů, které měly více než miliardový rozpočet, ale na výsledný pokles předpokládané hodnoty staveb neměly zásadní vliv, uvedli statistici.

Současně doplnili, že orientační hodnota staveb, které dostaly stavební povolení v prosinci, klesla meziročně téměř o 55 procent na 36 miliard korun. Důvodem byla vysoká srovnávací základna. „Po modelovém odečtení staveb s rozpočty nad miliardu korun by orientační hodnota klesla o desetinu,“ dodala vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Stavebnictví loni podle ní zažilo jeden z nejúspěšnějších roků za posledních 25 let. Loňské výsledky se přibližovaly úspěšným rokům 2008 a 2009, uvedla Cuřínová na páteční tiskové konferenci. V předcházejících dvou letech bylo stavebnictví v poklesu, přesto podle ní za loňským meziročním růstem stavební výroby nestojí pouze nižší srovnávací základna. Meziroční růst ve stavebnictví byl zaznamenán ve všech měsících loňského roku.

Česká republika v loňských prvních 11 měsících zaznamenala druhý největší meziroční růst stavební výroby mezi všemi měřenými státy Evropské unie. Vyšší nárůst byl zaznamenán pouze ve Slovinsku. Naopak největší pokles stavební produkce zaznamenaly Francie a Německo. Průměrně stavebnictví v Evropské unii rostlo od ledna do listopadu o 0,7 procenta.

Ve stavebnictví pracovalo podle dat za loňské první až třetí čtvrtletí zhruba 214 tisíc lidí, tedy 5,3 procenta všech zaměstnanců v ČR. Průměrná mzda činila 42 354 korun a meziročně vzrostla o desetinu. Podle dat z roku 2024 tvořili 41 procent všech zaměstnanců lidé se středoškolským vzděláním bez maturity. V 84 procentech případů se jednalo o může, věkový průměr byl 45 let.