Živnostníkům se nejspíš vrátí odvody na sociální pojistné na loňskou úroveň. Sněmovna ve středu schválila předlohu koaličních politiků, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu. Klesne na 35 procent průměrné hrubé mzdy. Živnostníci by tak mohli měsíčně ušetřit 715 korun. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) má tento krok mimo jiné podpořit drobné živnostníky.
Pro návrh hlasovalo 111 poslanců hlavně z řad vládní koalice, ke kterým se ale přidali i poslanci ODS a Michal Kučera z klubu TOP 09. Zbývající část opozice se buď zdržela, nebo hlasovala proti.
Ministerstvo práce upřesní, kde začíná švarcsystém. Anonymní stížnosti zaměstnanců mají úřady přestat řešit
Novinka měla původně platit již od počátku roku, to se ale nestihlo, a proto živnostníkům zákon platby zvýšil. Zvýšení obsahuje konsolidační balíček bývalé vlády z roku 2023. Schválená předloha počítá s tím, že se peníze zaplacené navíc živnostníkům vrátí.
Podle novely minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun. Živnostníci a další samostatně výdělečně činné osoby budou od účinnosti novely platit nižší zálohy a přeplatek jim stát po konci roku vrátí, uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před snížením odvodů varoval. „Prosím, nedělejte to, byť vím, že to stejně uděláte,“ řekl. Již dříve varoval například před tím, že živnostníkům pak hrozí nižší důchody. Míní, že odvody nejsou nejpalčivějším aktuálním problémem živnostníků. Návrh podle něj znamená pouze výpadek příjmů státu, který bude muset daňový poplatník stejně jednou zaplatit.
Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je novela příkladem toho, že i opozice je někdy schopná podpořit návrhy koaličních zákonů. Zopakoval, že ze strany bývalé vlády, která růst odvodů prosadila, šlo o kompromis uvnitř tehdejší koalice. Poukázal na to, že koaliční návrh nevrací vyměřovací základ až na 25 procent průměrné mzdy, kde byl původně.
Sněmovna předlohu přijala pouze s legislativně technickou úpravou ministryně Schillerové. Týká se vracení přeplatků na pojistném. Nejedná se o klasický přeplatek, ale o peníze, které stát živnostníkovi na jeho žádost vrátí a ten je nemůže použít například na úhradu dluhů, které má u správy sociálního zabezpečení. Opoziční návrhy počítající s mírnějším poklesem odvodů či podporou pečujících sněmovní většina nepřijala.
Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro letošní rok na loňské úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona mezitím vzrostl o pět procentních bodů.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 až 40 procent průměrné mzdy. V případě osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
