Premiér Andrej Babiš (ANO) chce na rostoucí ceny pohonných hmot reagovat zastropováním marží čerpacích stanic. V rozhovoru pro CNN Prima News řekl, že o to požádá ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO). Její resort by takové opatření měl připravit co nejdříve. Sám řekl, že zatím je to jen jeho názor.
O možné regulaci marží bude v pondělí jednat vláda. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Babiš a ministryně financí Schillerová, řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
„Není možné, aby čerpací stanice měly marže deset, dvanáct korun. To je nepřijatelné. Normální marže jsou tři koruny,“ řekl Babiš. Zároveň uvedl, že domácí trh s palivy ovlivňují hlavně dva velcí zahraniční hráči, polský Orlen a maďarský MOL, kteří mají podle něj dohromady 55 procent trhu.
Realita levných státních benzinek: raketový nárůst prodejů. Pokud tedy zrovna nedojde nafta
Nedávný monitoring čerpacích stanic provedený ministerstvem financí ale takto vysoké marže nepotvrdil. Podle tohoto šetření naopak klesly. Kontrola probíhala od 16. února do 15. března, konflikt na Blízkém východě, po kterém se zvedly ceny ropy, přitom začal 28. února.
Podle získaných dat činily marže u litru nafty před krizí 2,70 až 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
U benzinu pak marže 2,35 až 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu, a po spuštění monitoringu zatím klesla až ke 2,10 koruny.
Podle Babiše se ale marže mění každý den a tento monitoring už nebere jako relevantní. „Za mě je jasné, že mají obrovskou marži,“ reagoval Babiš. Čerpadláře označil za kartel a na jejich fungování by se podle něj měl podívat antimonopolní úřad.
Ten uvedl, že situaci na trhu s pohonnými hmotami v posledních týdnech velice pečlivě sleduje. „Jestliže zjistíme známky možného protisoutěžního jednání, jsme připraveni okamžitě zasáhnout,“ řekl mluvčí úřadu Martin Švanda.
Nafta za 50? Už brzy. Situace je horší než po začátku války na Ukrajině, lidé chodí ve velkém i s kanystry, říká šéf Tank ONO
Babiš už ve čtvrtek na svém facebookovém účtu vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, MOL a OMV, aby snížili svoje ceny a aby nezneužívali konfliktu na Blízkém východě. „Průměrná cena státního Čepra (stanice EuroOil – pozn. red.) je u nafty 45, 50 koruny. To je až o šest korun méně než u největších hráčů čerpacích stanic,“ uvedl Babiš.
„Orlen Unipetrol podniká v souladu se zákony a ceny na čerpacích stanicích jsou určovány trhem, stejně jako u ostatních účastníků trhu,“ sdělil ČTK mluvčí firmy Pavel Kaidl. Výroky představitelů vlády pro média podle něj společnost nekomentuje. „Plně spolupracujeme s ministerstvem financí, kterému zasíláme každý týden transparentní cenový report,“ dodal.
Nafta v Česku pak podle analytiků, které oslovila ČTK, zdražuje nejrychleji v Evropské unii. I přes prudký nárůst cen si ale Česko udržuje pozici jedné z levnějších zemí EU. „Podle nejnovějších dat Evropské komise k 19. březnu je nafta v Česku osmá nejlevnější v celé EU. Nejnižší ceny pohonných hmot mají momentálně řidiči na Maltě, v Bulharsku a Slovinsku. Naopak nejdražší naftu tankují řidiči v Nizozemsku a Dánsku,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Na osmé příčce je podle něj Česko také v případě cen benzinu.
Některé evropské státy přitom už přistoupily k mimořádným opatřením. Ve čtvrtek oznámil polský premiér Donald Tusk, že Polsko sníží sazbu daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 procent na osm. Vláda podle něj zredukuje i spotřební daň a zavede maximální ceny paliv. Slovensko tento týden zavedlo dvojí ceny nafty. Řidiči aut se zahraniční poznávací značkou musí platit více než domácí motoristé. Evropská komise následně uvedla, že tento postup je diskriminační a v rozporu s unijním právem.
Ministryně financí Alena Schillerová již dříve odmítla snížení spotřební daně na naftu a benzin. Opatření by podle ní bylo nákladné pro státní rozpočet a zároveň by nepřineslo zásadní přínos pro motoristy. Navíc by vyžadovalo změnu zákona, takže by jeho přijetí trvalo dlouhou dobu.
Tento způsob snížení cen paliv v pátek odmítl i premiér Babiš. Podle něj se už dříve na zkušenostech v Maďarsku či v Itálii ukázalo, že to není funkční cesta, protože snížení daní nemusí čerpadláři promítnout do výsledných cen.
Téma regulace marží či dalších kroků směrem k čerpacím stanicím projedná v pondělí vláda. Dohodli se na tom dnes Babiš se Schillerovou.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
