Na první pohled to vypadá jako odvážná investice s nejistým výsledkem. Když si ČEZ loni za zhruba šest miliard korun pořizoval pětinový podíl v britské společnosti Rolls-Royce SMR, vsadil na technologii malých modulárních reaktorů, která zatím nikde v západním světě komerčně nefunguje. Jde však hlavně o obsazení pozice na trhu, kde spolu soupeří vlády, energetické skupiny i průmyslové podniky napříč Evropou i v zámoří.

Malé modulární reaktory, zkráceně SMR, slibují nižší investiční riziko, rychlejší výstavbu a větší flexibilitu než tradiční jaderné bloky. Zastánci v nich vidí způsob, jak po ústupu uhlí (a zemního plynu) zajistit stabilní výrobu elektřiny i tepla. Ve světě existuje zhruba osm desítek různých projektů, jsou však zatím převážně ve fázi vývoje a licencování. V SMR jsou nejdál v Rusku a Číně. Nejpokročilejším západním projektem je BWRX-300 od GE Vernova Hitachi v kanadském Ontariu. Společnost OPG zde po získání stavebního povolení buduje první ze čtyř plánovaných reaktorů. Jeho základová deska je na místě, provoz má zahájit v roce 2030. 

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč ČEZ investoval miliardy do technologie, která zatím nikde na Západě komerčně nefunguje.
  • V čem se malé modulární reaktory liší od klasických jaderných elektráren.
  • Proč kritici pochybují o ekonomice malých reaktorů.
  • Kde mají po Temelínu vyrůst další SMR v Česku a proč právě tam.
  • Kdo kromě ČEZ usiluje o místo na budoucím trhu s malými reaktory.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se