Posledních čtyřicet let měli investoři nečekaného spojence. Demografii. Silné poválečné generace vstupovaly na pracovní trh, spořily na důchod a na finančních trzích přibývalo kapitálu rychleji, než ho ekonomika dokázala využít. Podle studie ekonomů Noëmie Lisackové, Rany Sajediové a Gregoryho Thwaitese z Bank of England demografické změny vysvětlují přibližně polovinu poklesu reálných úrokových sazeb mezi lety 1980 a 2015. Levné peníze přitom patřily k hlavním důvodům, proč mohly ceny akcií, dluhopisů i nemovitostí růst rychleji než samotná ekonomika.
Jenže tento příběh se mění. Vyspělé ekonomiky stárnou, podíl lidí v produktivním věku klesá a firmy stále častěji narážejí na nedostatek pracovníků. Investoři si tak budou muset položit několik nových otázek. Skončila éra levných peněz? Kdo bude vytvářet poptávku po finančních aktivech, až silné generace přestanou spořit? A které firmy dokážou růst ve světě, kde nebude přibývat zaměstnanců tak rychle jako dosud?
Co se dočtete dál
- Jak odchod silných generací do důchodu promění poměr spoření a čerpání úspor.
- Jaký vliv bude mít stárnutí populace na firemní kapitálové výdaje a valuace akcií.
- Které sektory mohou získat na síle díky demografii a které naopak budou ztrácet.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
