Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. ČTK o výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký. Předpis dostane ke schválení vláda.

Minimální mzda se zvedá automaticky. Do roku 2029 by se postupně měla dostat na 47 procent průměrné mzdy. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.

Podle návrhu vládního nařízení má v roce 2027 minimální mzda odpovídat 44,6 procenta a v roce 2028 pak 45,8 procenta. Částka by se tak od ledna podle podkladů mohla dostat z 22 400 korun na 24 900 korun, o rok později podle nynějších odhadů asi na 26 900 korun. S minimální mzdou se upraví i zaručené platy. Ty se vyplácejí ve čtyřech výších podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Po tripartitě dostane nařízení ke schválení vláda.

„Navýšení minimální mzdy na rok 2027 je o 2500 korun a je to právě na úrovni těch 44,6 procenta,“ řekl po tripartitě ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Potvrdil, že podle nynějších odhadů by přespříští rok pak mělo následovat přidání o další 2000 korun.

Odbory chtějí víc

Podle odborů by minimální mzda měla růst rychleji. Poukazují na to, že Česko má jednu z nejnižších částek v EU, nižší než sousední Polsko. „Jsme na chvostu v minimální mzdě v EU. Dokážu si představit, že v tom roce 2029 by to nemělo být 47 procent průměrné mzdy, ale 50 procent,“ uvedl předák nejpočetnějšího odborového svazu Kovo Roman Ďurčo.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje vláda dosavadní postup pro navyšování potvrdí. „Dneska nedošlo k žádné dohodě na změně vzorce. Což je na jedné straně dobře, protože to dává všem, kteří plánují, mají vize, investují, mají jasnou strukturu předpokladu, jak se minimální mzda může pohybovat. Na druhou stranu je to složitější zpráva pro podnikatele, že se dá očekávat, že i v následujících letech poroste minimální mzda poměrně významným tempem,“ uvedl Rafaj.

Odbory prosazují pokračování v navyšování podílu. „Jsme velmi rádi, že se česká bídná minimální mzda zase o něco zvyšuje. Budeme požadovat evoluci po roce 2029, aby minimální mzda rostla dál na 50 procent průměrné mzdy,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Odboráři chtějí usilovat i o obnovení zaručených mezd ve firmách. To zaměstnavatelé odmítají. Juchelka řekl, že ani on není zastáncem tohoto návrhu. Na debatu o případném pokračování navyšování poměru minimální a průměrné mzdy jsou podle ministra ještě dva roky.

Přiměřené minimální mzdy v EU stanovila směrnice. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou