Průměrná mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí tohoto roku meziročně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3105 korun. Při zohlednění inflace, která činila dvě procenta, mzda reálně vzrostla o 4,3 procenta. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečnostní agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. V této oblasti činil nárůst 16,6 procenta na 40 387 korun. Naopak nejnižší růst 0,2 procenta na 36 036 korun zaznamenali statistici v ostatních činnostech a pak v těžbě a dobývání, kde mzdy stouply o 2,2 procenta na 52 817 korun.
Nejvyšší průměrná mzda byla v druhém kvartálu i nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde činila 90 948 korun. Následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s 90 808 korun. Nejnižší mzdy byly stále v ubytování, stravování a pohostinství, kde činily 30 394 korun.
Proti prvnímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve druhém kvartálu po očištění od sezonních vlivů 1,6 procenta. Statistici zpřesnili údaje o průměrné mzdě za první tři měsíce letoška, která podle aktuálních údajů činila 49 328 korun.
Statistici od letoška nezveřejňují údaje o takzvaném mediánu, tedy střední hodnotě mezd. Důvodem je to, že loni skončil datový zdroj, který tyto údaje modeloval. Nový zatím nebyl zprovozněn.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku roku 2024, před tím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale od začátku roku 2014.
Růst rychlejší než produktivita
Reálná hodnota mezd i přes pokračující růst ale zatím nedosáhla rekordního roku 2021. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Experti nicméně předpokládají, že mzdy se budou zvyšovat i v dalších čtvrtletích. Zároveň ale upozornili, že mzdy rostou rychleji než produktivita práce, což vytváří tlak na firmy.
„V reálném vyjádření je současná průměrná mzda srovnatelná s rokem 2020. Dosud nejvyšší hodnoty z roku 2021 nejspíše překonáme až v příštím roce,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„Růst mezd podporuje strukturální nesoulad na trhu práce, v některých profesích je nezbytné zvyšovat mzdy, aby si firmy udržely stávající zaměstnance. Vysoké tlaky na růst mezd jsou ve stavebnictví, v zemědělství, kde je nízká mzdová základna, ve službách a nyní se k nim přidává veřejná správa,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
„Napjatý trh práce způsobuje, že zaměstnanci tahají za delší konec provazu a daří se jim během mzdových vyjednávání prosazovat své zájmy. Dlouhodobě však tato situace není udržitelná, pokud se nebude dařit zvyšovat produktivitu práce, což je dlouhodobou Achillovou patou české ekonomiky,“ upozornil však ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
Problém, že mzdy rostou rychleji než produktivita práce, vyzdvihla i ředitelka poradenské společnosti Crowe Ivana Brancuzká. „Pro firmy je takto rychlý růst nákladů stále větší výzvou. Klíčové proto bude, zda se růst mezd začne více opírat o růst produktivity práce. Firmy dnes nemohou dlouhodobě přenášet vyšší mzdové náklady pouze do cen. Budou muset hledat úspory, investovat do technologií a automatizace,“ uvedla.
Analytik Golden Gate Pavel Ryba také upozornil, že většina lidí na průměrnou mzdu nedosáhne. „Neměli by zaměňovat průměrnou mzdu za realitu většiny zaměstnanců. Dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou a rozdíly mezi regiony i jednotlivými profesemi zůstávají značné. Pro další vývoj české ekonomiky proto bude důležitější než samotné tempo růstu průměru to, jak se bude měnit kupní síla domácností,“ uvedl.
Generální ředitel společnosti Up benefity Stéphane Nicoletti podotkl, že dlouhodobý růst mezd vede k tomu, že zaměstnanci ve větší míře kladou důraz i na jiné aspekty práce, jako jsou vztahy na pracovišti. „Přesto však přibližně polovina českých zaměstnanců potvrzuje, že by se jejich zaměstnavatel měl soustředit zejména na odpovídající mzdu, bonusy a také benefity. Zhruba čtvrtina si také myslí, že by se zaměstnavatelé měli zlepšit v péči o pracovní vztahy a zdraví zaměstnanců,“ uzavřel.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
