Vstup na zahraniční trhy může být i pro úspěšné podnikatele oříškem. Podstatnou roli v tom hrají odlišná právní i kulturní pravidla. „V Anglii je například největší volnost smluvního vztahu. Můžete si víceméně dohodnout vše, co si přejete. Když to řeknu s nadsázkou, můžete tam při vyjednávání kontraktu být zlý, vypočítavý a zkoušet různé kličky,“ vysvětluje Jan Stejskal, partner ve společnosti Dentons a expert na přeshraniční transakce. V rozhovoru pro Právního rádce představuje odlišnosti mezi českým a angloamerickým přístupem k právu a přibližuje, na co se připravit při přeshraničním prodeji či koupi firmy.

Jste oprávněn vykonávat advokacii nejen v České republice, ale i v Anglii, ve Walesu a ve státě New York. Jaké rozdíly mezi těmito oblastmi vnímáte?

Pokud bych měl dát formální učebnicovou odpověď, tak by hlavní rozdíl spočíval v tom, že v Česku a obecně na kontinentu máme hlavně kodifikované právo, které vychází ze zákonných norem, které soudy aplikují. V anglosaském světě je výrazně zakořeněná soudcovská tvorba práva formou precedentu, která se aplikuje společně se zákonnými normami. To ale neznamená, že by třeba v Anglii nebyly základem právního řádu psané zákony nebo že by se u nás precedenty ignorovaly. Ten rozdíl je v praktické realitě výrazně jemnější a ne tak dramatický.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Co je pro Čechy největším překvapením při vstupu na angloamerické trhy.
  • Proč české smlouvy mohou znejistit zahraniční investory.
  • Proč Britové nedůvěřují notářům.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.