30 let stará kauza Diag Human ohrožuje lukrativní plynárenský byznys ČEZ. Může zkomplikovat i chystané rozdělení energetické firmy

Před dvěma lety koupila energetická společnost ČEZ většinu ve společnosti GasNet. Za 846,5 milionu eur (asi 21 miliard korun) získal státem kontrolovaný ČEZ podíl 55,21 procenta v největším provozovateli vnitrostátní plynárenské sítě v Česku.

Pro ČEZ to byl skvělý obchod, protože firma za rozumnou cenu získala stabilní a regulované aktivum, které dobře doplňuje příjmy spojené s výrobou elektřiny. Až doteď neměla akvizice GasNet v očích managementu ani analytiků jedinou chybu. To se však nyní změnilo po rozhodnutí soudu v Lucemburku.

Jeho rozhodnutí navíc vůbec nesouvisí s energetikou, ale s dlouholetou kauzou Diag Human, v níž se hraje o 17 miliard korun. Ty od českého státu požaduje česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva za zmařený obchod s krevní plazmou z roku 1991.

ČEZ oznámil potenciálně silně kurzotvornou zprávu v pondělí večer, po uzavření pražské burzy. Akcie ČEZ v pondělí uzavíraly na 1344 korunách.

Analýza

Jak se štěpí ČEZ. Na co se musí připravit akcionáři energetické skupiny před největší změnou v její historii?

29. 5. 2026 ▪ 11 min. čtení

Jak se chce ČEZ bránit

Energetický koncern potvrdil, že obdržel oznámení lucemburské soudní vykonavatelky o vydání dvou rozhodnutí, která omezují majetková práva českého státu a ČEZ ve dvou firmách, přes něž energetická společnost plynárenského distributora ovládá.

Jsou to Czech Gas Networks (CGN), kde má ČEZ zmíněný podíl 55,21 procenta. Dalšími akcionáři, jichž se ale rozhodnutí netýká, jsou British Columbia Investment Management Corporation (26,29 %) a pojišťovna Allianz (18,5 %). Rozhodnutí lucemburského soudu má dopad také na společnost Czech Gas Networks Investments (CGNI). Přes ni ČEZ ovládá Czech Grid Holding, který je mateřskou společností GasNetu.

ČEZ sleduje dění kolem GasNetu pozorně už řadu měsíců. Stát totiž loni v říjnu v Londýně neuspěl při poslední možnosti o dovolání a snaze odložit naplnění arbitráže, již Štáva proti Česku vyhrál v roce 2008. Exekuci vůči majetku České republiky, která se týkala podílů státu v GasNetu, zahájila Diag Human letos v lednu, o čemž informoval server HlídacíPes.org.

Vedení ČEZ považuje krok lucemburských úřadů za nezákonný a šikanózní, protože nijak nesouvisí s kauzou Diag Human. Podle ČEZ mohou jakékoliv nároky „směřovat výhradně vůči České republice, a nikoliv vůči společnosti ČEZ“. A to proto, že energetická firma není v rozhodčím nálezu vůbec uvedena, nebyla účastníkem rozhodčího řízení a neměla s ním nic společného.

ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci firmy jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl v úterý ČTK premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v Česku se to podle něj nedotkne. 

Proč je GasNet pro ČEZ významný

GasNet měl za rok 2025 provozní zisk EBITDA 11,7 miliardy korun, což bylo zhruba devět procent celkové EBITDA společnosti ČEZ. Trend v letošním roce byl ještě lepší. ČEZ navíc nevylučoval, že by chtěl od zbylých zahraničních investorů jejich podíly koupit. Původní většinu získal od australské skupiny Macquarie Asset Management. 

GasNet v Česku provozuje plynárenskou síť o délce 65 tisíc kilometrů a má více než 2,3 milionu zákazníků. Drží přibližně osmdesátiprocentní podíl na distribuci plynu v Česku.

Současná situace představuje problém i pro budoucí rozdělení ČEZ, s nímž se počítá po vykoupení menšinových akcionářů. GasNet bude patřit k důležitým aktivům společnosti ČEZ Energy, která vznikla letos v červnu. Spolu s dalším infrastrukturním aktivem, jímž je distribuce elektřiny (ČEZ Distribuce), a obchodníkem s energiemi ČEZ Prodej. 

Menšinoví akcionáři vlastní lehce přes 30 procent akcií ČEZ. Tržní kapitalizace firmy je aktuálně 723 miliard korun. Na podíl státu připadá hodnota 502 miliard korun.

Vývoj kauzy Diag Human

Kauza Diag Human má počátek v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco (pozdější Diag Human). V roce 1992 ale tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že výběrové řízení nevyhrála a v dopise od ministerstva zdravotnictví pro firmu Novo Nordisk zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca.

Šťáva se od té doby s Českem soudí za zmařený byznys. V roce 1995 firma začala po státu požadovat náhradu za ušlý zisk, který vznikl přerušením spolupráce s Novo Nordiskem. Stát přistoupil v kauze na možnost rozhodčího řízení. A v něm, v roce 2000, rozhodčí senát nařídil státu vyplatit firmě Diag Human 327 milionů korun. Potvrdil to i přezkumný rozhodčí senát a v lednu 2003 vláda schválila uvolnění této částky.

Pak se ale začala kauzou zabývat vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, která možnost výplaty zarazila. Následovala arbitráž, která v roce 2008 přiznala firmě Diag Human náhradu škody 8,33 miliardy korun, jež narůstala o úroky.

V roce 2017 vypršela lhůta pro smírné řešení sporu a Diag Human následně zahájila investiční arbitráž, kde se po Česku domáhala 52 miliard korun. Rozhodčí tribunál v Londýně vydal v roce 2022 nález, v němž nařídil, že má Česko žalobcům zaplatit 15,5 miliardy korun. Zbylé nároky odmítl. Česko se až do loňska pokoušelo situaci zvrátit. Nakonec ale po loňském rozhodnutí v Londýně neuspělo.