Před mnoha lety jsem na dovolené v jihovýchodní Asii ochutnal durianovou zmrzlinu. Kdo tohle ovoce zná, ví, že sice chutná skvěle, ale opravdu nechutně páchne. Když jsem zmrzlinu jedl se zacpaným nosem, nebylo na ní nic zlého, jakmile jsem k ní ale přičichl, přišla mi její chuť okamžitě odporná a už jsem ji nedokázal pozřít. V kulturním kontextu jihovýchodní Asie je přitom durian prezentován jako „král ovoce“ se statusem delikatesy. Tamní lidé přistupují k ovoci s pozitivním očekáváním a mozek silný zápach neinterpretuje jako hnilobu, ale jako pikantní složku pokrmu.
Tento příklad názorně ukazuje, jak naše očekávání mění vnímání chutí. To, jak sladký, kyselý, pálivý, chutný či odporný nám pokrm přijde, neurčují jen naše chuťové pohárky, ale i naše přesvědčení, kultura, názory okolí či předchozí zkušenosti.
Co se dočtete dál
- Jak naše očekávání ovlivňuje chuť jídla.
- Proč nám drahé jídlo chutná víc.
- Jak děti naučit jíst nenáviděnou zeleninu.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace











