Sociální sítě se v poslední době plní uměleckými vyobrazeními uživatelů. Za jejich podobiznami ale umělci nestojí. Ve většině případů se jedná o práci umělé inteligence od společnosti ruských vývojářů Prisma Labs.

Její mobilní aplikace Lensa AI je na Apple App Store ve Spojených státech i v Česku momentálně na prvním místě podle stahování. Podle portálu Similarweb, který mapuje digitální trh, se Lensa AI dostala do čela žebříčku za pouhé čtyři dny. Ještě 30. listopadu byla aplikace 134. v pořadí, prvního prosince poskočila na 36. místo a třetího prosince už kralovala žebříčku, z jehož trůnu se doteď nepohnula.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Portál Wired přitom zmiňuje, že za prvních pět prosincových dní si tuto aplikaci stáhly přes čtyři miliony lidí po celém světě. Za tuto dobu uživatelé také v aplikaci utratili více než osm milionů dolarů, v přepočtu zhruba 184 milionů korun. Proto její výsledky v žebříčcích také stojí za zmínku – pro placenou aplikaci se jedná o mimořádný úspěch.

O co jde?

To, co láká a fascinuje uživatele, jsou takzvané Magic Avatars. Kromě obyčejných filtrů, přítomných v aplikaci již od roku 2018 , právě tato nová „magická“ funkce vytváří zcela nové a originální obrázky pomocí umělé inteligence.

Uživatel musí nejprve nahrát deset až dvacet fotografií svého obličeje. Díky těmto fotkám se umělá inteligence s člověkem „seznamuje“ a zachycuje jeho typické rysy. Pak vytváří obrázek, na kterém lidi vyobrazuje v několika různých uměleckých stylech a prostředích.

Aplikaci lze stáhnout na zkušební týden zdarma. Použití funkce Magic Avatars je však „kvůli obrovským výpočetním silám“ zpoplatněno. Ještě na konci listopadu stálo 50 obrázků – po pěti fotkách v deseti různých stylech – 79 korun. Dnes, o dva týdny později, už nejlevnější verze stojí 149 korun a za nejdražší plán s dvěma stovkami výsledných děl si Lensa AI účtuje 299 korun.

Aplikace tvoří obrázky na základě open source modelu Stable Diffusion, což je způsob, který generuje obrázky na základě popisku. CEO firmy Andrej Usolcev pro Wired napsal, že Lensa používá kopii Stable Diffusion modelu a učí ho poznávat obličej na nahraných obrázcích v každém konkrétním případě zvlášť. „To znamená, že máme zvláštní model pro každého jednotlivého uživatele,“ vysvětlil.

Lensa AI přitom ihned upozorňuje, že technologie není dokonalá a mohou se objevovat nepřesnosti a defekty. Nesymetricky posazené oči, boule na tváři nebo jedna či tři ruce nejsou výjimkou, obzvlášť pokud uživatel nenahraje fotky striktně podle požadavků. Nahrané fotografie jsou přitom podle podmínek aplikace ihned po vygenerování obrázků vymazány a servery, pomocí kterých se magie odehrává, se nachází ve Spojených státech.

Kdo za tím reálně stojí?

Společnost Prisma Labs byla založena v Rusku v roce 2016 jako start-up, který vycházel z nápadu ruského studenta Ilji Frolova na Moskevském fyzikálně-technickém institutu. K němu se připojil vyučující Alexandr Moisejenkov, který zároveň pracoval pro Mail.ru Group (nyní VK) jako projektový manažer. Ten pak přizval bývalého kolegu z Yandexu Andreje Usolceva a vývojáře Olega Pojaganova. Usilovná práce na první aplikaci trvala zhruba tři měsíce.

První virální boom zažila firma už v roce založení. Tehdy vydala aplikaci Prisma, která pomocí umělé inteligence upravovala fotografie, aby se podobaly obrazům slavných malířů. Jednoduše, měla několik filtrů na fotky. I když šlo o značně méně vyspělou technologii než nyní, aplikace Prisma sklidila úspěch - za půl roku si ji stáhlo přes sto milionů lidí a její atraktivita pro investory se znásobila. Spoluzakladatel společnosti Alexandr Moisejenkov se tehdy dokonce dostal do výběru nejperspektivnějších mladých lidí 30 pod 30, který sestavil americký magazín Forbes.

V roce 2019 se většinovými vlastníky s více než 40procentním podílem stali běloruský investor Jurij Gurský, který od začátku start-up podporoval a vlastnil v něm 20procentní podíl, a ruský podnikatel v IT Aleksej Gubarev, majitel datového operátora XBT Holding. Ten do start-upu rovněž investoval již na začátku a poskytl Prismě potřebné datové servery. Gurský a Gubarev spolu založili venture fond Palta (do roku 2020 Haxus). Pak vykoupili podíl v Prisma Labs od zakladatele Moisejenkova, část, kterou vlastnila ruská Mail.ru Group, a další podíly drobných investorů. Zbytek stále vlastní Gagarin Capital Partners a Elysium Venture Capital.

Ve firmě však někteří spoluzakladatelé zůstali jako zaměstnanci. Například Andrej Usolcev, který do roku 2016 pět let pracoval v ruské společnosti Yandex jako vedoucí produktového designu map, je v současnosti CEO společnosti Prisma Lab. A spoluzakladatel a vývojář Oleg Pojaganov je jejím technickým ředitelem.

V roce 2018 vznikla aplikace Lensa, do které šest milionů dolarů investoval Haxus a čínští investoři. Zda a jaký podíl ve firmě tito čínští investoři mají, přitom není jasné.

Ruský původ aplikace populární po celém světě včetně Ukrajiny znepokojuje některé ukrajinské servery, které vyzývají k bojkotování aplikace. Vadí jim nejistota ochrany osobních údajů a také to, že peníze podle nich putují do Ruska, kde se daní. Společnost však sídlí v americké Kalifornii, ve městě Sunnyvale.

Od začátku války na Ukrajině a v souvislosti s masovou emigraci IT specialistů z Ruska start-up také začal takzvaně relokovat své pracovníky na Kypr. Na Kypru již dlouhodobě také žije i jeden z většinových vlastníků Jurij Gurský.

Další kritika

Americký deník The New York Times novou aplikaci důkladně prozkoumal a kontaktoval i další uživatele, kteří s ní mají zkušenosti. Narazil přitom na několik problematických vlastností Lensy AI.

Mnozí uživatelé si stěžují, že aplikace jejich obraz sexualizuje. Autorům NYT aplikace vygenerovala obrázek ženy, která nemá půlku obličeje, zato ukazuje její polonahé tělo. Původně nahrané fotografie přitom podle podmínek aplikace obsahovaly pouze tvář člověka. Na možnost vygenerovat dokonce pornografický obsah upozornili také novináři portálu TechCrunch, kterým CEO společnosti Andrej Usolcev odpověděl, že umělou inteligenci úmyslně vyprovokovali.

Aplikace mění i proporce těl. Uživatelka Yademin Andersová, na kterou se NYT odkazuje, uvedla, že ji tento výsledek velmi zklamal. Novinářům to vysvětlila takto: „Vždy jsem byla tlustá. Byla jsem tlusté dítě. Byla jsem tlustý teenager a jsem tlustá dospělá. Proč bych si tedy chtěla představovat idealizovanou verzi sebe, která nevypadá jako já?“

Další uživatelé poukazují také na rasismus umělé inteligence, se kterým se podobná AI řešení potýkají již dlouhodobě. V tomto případě se ve jménu „vylepšení“ a „zkrášlení“, o které se aplikace snaží, v důsledku zesvětluje pleť lidí, kteří ji mají tmavší.

„Pokud většina obrázků, které do systému nahrajete, vyobrazuje bílé obličeje, pak není překvapivé, že když se snaží udělat obrázek „lepším“, jednoduše ho udělá bělejším,“ vysvětlil pro NYT profesor školy výpočetní techniky a umělé inteligence z arizonské univerzity Subbarao Kambhampati.

 

V neposlední řadě nejsou spokojení s aplikací ani umělci, jejichž díla se použila jako studijní materiál pro Lensu. Některé obrázky totiž kromě uměleckého stylu obsahovaly i podpisy umělců. Spory o tom, zda se jednotlivé umělecké styly mají považovat za duševní vlastnictví umělců a do jaké míry lze tolerovat jeho využití, se tak s rozšířením AI technologií teprve dostávají do veřejné debaty.