V úterý byla podána stížnost k Evropské komisi na Českou republiku. Kvůli tomu, že stát údajně až příliš přehazuje zátěž v boji s daňovými úniky na firmy a podnikatele.

Stížnost podal advokát specializující se na daňové spory Ondřej Lichnovský. Opírá se o dřívější rozsudek Soudního dvora EU. Ten obdobná opatření v roce 2006 smetl ze stolu Velké Británii.

„Soudní dvůr řekl, že podnikatel může ručit za daň jen v případech, kdy věděl nebo musel vědět, že se účastní obchodu, z něhož nebude daň zaplacena,“ řekl serveru IHNED.cz Lichnovský.

Podle Evropského soudního dvora může firma ručit za daň jedině tehdy, pokud mohla mít už předem podezření, že její partner je neplatič. V Česku ale musí obchodníci ručit i v situacích, kdy posílají peníze na zahraniční účet svých partnerů. A od dubna budou ručit za daň i v případech, kdy platba odešla na účet, který předtím nebyl nahlášen daňové správě.

Ani z jednoho ale podle evropských soudců neplyne, že obchodní partner patří mezi problémové firmy, jejichž nejisté platby je třeba si pojistit. A opatření prostě považují za příliš přísné a diskriminační.

„V českém případě je právní úprava proti daňovým únikům, jakkoliv je chvályhodná, překročením evropského práva. Ručení totiž není spojeno se zaviněním tak, jak evropské právo požaduje,“ dodal.

Firmy, které platíte DPH, pozor: Účet obchodního partnera není na webu? Budete ručit za daň - čtěte ZDE

„Obchodování se stává nesmyslně složité z důvodu hrozby ručení. Po podnikatelích je požadováno kontrolování a archivování mnoha informací, a to ve vztahu ke každému obchodnímu případu,“ řekl Lichnovský.

„Nechť Evropská komise posoudí soulad novelizovaného zákona s evropským právem,“ doplnil.

Jednodušší cestu zamítla Francie

Ministerstvo financí, které novelu již platného zákona připravovalo, si uvědomuje, že se ocitá na tenkém ledě. „Nechceme a nebudeme nic bagatelizovat,“ prohlásil nedávno náměstek ministra financí Ladislav Minčič. „Až budeme mít stížnost k dispozici, podrobně ji prostudujeme,“ uvedl.

Nechtěl ale předjímat, jak ministerstvo zareaguje, pokud by se opatření muselo zrušit. Připomněl jen, že původně chtěl jít stát jinou, jednodušší cestou tzv. reverse charge, při němž DPH rovnou platí státu příjemce služby. Obvyklý postup při DPH totiž je, že příjemce pošle peníze dodavateli, aby ten je zaplatil státu. Tento princip už funguje například ve stavebnictví nebo při obchodech se zlatem a emisními povolenkami.

Postup skrze reverse charge v roce 2010 Česku zamítly některé státy EU v čele s Francií.

Ročně podvody okolo 10 miliard korun

Daňová správa podle novely také bude zveřejňovat černou listinu nespolehlivých plátců, za daň z obchodu s nimi budou muset firmy rovněž ručit. To zřejmě v rozporu s evropskými pravidly nebude. Slabinou blacklistu ale je, že než se na něj firma dostane, stihne kompletně provést daňový podvod u pohonných hmot.

Nedoplatky na DPH dosahují zhruba 70 miliard korun, téměř dvě třetiny všech nezaplacených daní. Jen za rok 2011 daňová správa evidovala nárůst o jedenáct miliard. Většinu z této sumy tvoří podvody s pohonnými hmotami, ze kterých stát s největší pravděpodobností neuvidí ani korunu.

Stížnost Evropské komisi