Kolik peněz mají banky "uvězněno" v Řecku

údaje jsou v miliardách dolarů

Francie 78,9
Švýcarsko 78,6
Německo 43,2
USA 16,5
Velká Briránie 12,5
Nizozemí 12,1
Portugalsko 10,5
Irsko 8,7
Japonsko 8,7
Itálie 8,6
Belgie 8,3
Rakousko 6,3
Španělsko 1,6
Švédsko 1

Kolik peněz mají banky "uvězněno" v Řecku Jak jsou na tom vlastně české banky v souvislosti s řeckou krizí? Podle informací médií mají v dluhopisech kolem 1 miliardy eur (tedy přibližně 25 miliard korun). Z tuzemských subjektů jsou navíc zřejmě jedinými, kdo tyto dluhopisy vlastní. Podle České národní banky pojišťovny ani penzijní fondy žádné řecké dluhopisy nenakupovaly, některé řecké cenné papíry ovšem mohou držet podílové fondy.

Deník E15 cituje Tomáše Zimmermana z České národní banky, podle kterého objem řeckých dluhopisů držených tuzemskými bankami činí zhruba půl procenta objemu celkových aktiv bankovních sektoru. Tento odhad by odpovídal částce 20 miliard. O den dříve přišla s odhadem 25 miliard Patria - bez bližších podrobností.

Zřejmě největší díl z tohoto balíku padá na Komerční banku. Podle deníku E15 hodlá banka tyto obligace držet až do jejich splatnosti. Ratingová agentura S&P přitom včera varovala, že v případě platební neschopnosti Řecka by tento přístup mohl vést ke ztrátě 50 až 70 procent investice. V takovém případě by Komerční banka musela odepsat čtyři až pět miliard korun.

Čekají evropské banky ztráty?

V ohrožení jsou jsou i peníze řady evropských bank, které mají v Řecku utopeno 295,5 miliard dolarů, tedy asi 5,75 bilionu korun.

Nejvíce 78,9 miliardy dolarů půjčily Řecku banky z Francie, téměř stejnou částku mají v řeckých dluhopisech Švýcaři, německé banky Aténám půjčily 46 miliard dolarů.

V případě o třetinu nižší návratnosti vložených prostředků, jak naznačila S&P, by to znamenalo velký problém pro celý evropský finanční systém. Zároveň byto znamenalo i návrat toho, co jsme již zažili v loňském roce i o rok předtím. Banky by přestaly půjčovat a hlásily by miliardové ztráty.

A dopad by pocítily i nadnárodní instituce jako třeba Evropská centrální banka, která by se kromě evropského bankovního systému bude muset zabývat stavem vlastní bilanční rozvahy. Řecké a ostatní evropské banky si totiž půjčily desítky miliard eur i od ECB, které zajistily právě řeckými státními dluhopisy.

V případě restrukturalizace řeckého dluhu a propadu zajištění z důvodu nedobytnosti pohledávek vůči komerčním bankám hrozí uvěrovému portfoliu ECB mimořádné ztráty. To může způsobit další podkopání důvěry v euro a ve schopnost Evropské centrální banky zvládnout další fázi finanční krize.