Odborník: Žádná klíčová banka v EU není ohrožena zátěžovými testy

HN: Jak zátěžové zkoušky vlastně probíhaly?

Výbor evropských bankovních dohledů EU testoval dva základní scénáře budoucího ekonomického vývoje. První byl založen na nejpravděpodobnějším vývoji očekávaném Evropskou komisí a druhý vycházel z hypotetického nepříznivého scénáře vyvinutého Evropskou centrální bankou pro tyto zátěžové testy. Tento druhý scénář byl doplněn simulovaným šokem suverénního rizika, který však nepředpokládal finanční krach některého státu EU. Banky absolvovaly test úspěšně v případě, že výše jejich regulačního kapitálu Tier 1 neklesla pod hranici šesti procent rizikově vážených aktiv banky. Zmíněný regulační kapitl Tier 1 je zjednodušeně řečeno vlastní kapitál banky, z něhož lze plně krýt ztráty v nepříznivém scénáři, včetně doplňkového šoku,    

HN: Jak dopadly zahraniční matky zdejších dcer?

Mateřské ústavy největších českých bank (ČSOB, České spořitelny,  Komerční banky, UniCredit, Raiffeisenbank) dopadly velmi dobře a potvrdily stabilitu českého bankovního sektoru. Jejich Tier 1 kapitál se udržel v rozpětí mezi 7,8 až 10 procenty. To znamená, že oproti klíčové hranici šesti procent mají i při záporném vývoji ještě rezervu v rozpětí 30 až 66 procent kapitálu.

HN: Měly zkoušky vůbec smysl, když se nakonec ukázalo, že neobstálo jenom sedm bank z 91, mezi nimi třeba už zestátněná mnichovská Hypo Real Estate?

Testy měly určitě smysl, neboť všechny významné evropské banky byly podrobeny jednotným testům a ze zveřejněných výsledků je zřejmá jejich relativní stabilita. V tomto ohledu je však nutné upozornit, že v kapitálu bank jsou zohledněny státní podpory, které banky čerpaly během krize a držely je k 1.7.2010 ve výši 170 miliard eur.  V testech propadlo sedm bank, což neznamená žádné systémové riziko pro evropské finanční trhy. Pokud by nastavená kritéria byla přísnější, došlo by k propadu dalších bank, ale v ohroženém pásmu nejsou žádné klíčové evropské banky. Všechny největší evropské banky dosáhly ve stresovém scénáři poměrně stabilních výsledků mezi 8.8 a 11.2 procenta.

HN: Může tedy být Evropa po testech v klidu?

Uklidnění v Evropě testy zcela jistě přinesou. Pokud by se požadovaná úroveň kapitálu zvýšila o jeden procentní bod na sedm procent, propadlo by v testech dalších 16 bank, nicméně žádná z nich není systémově významnou institucí pro evropský bankovní systém.

HN: Co byste vytkl zátěžovým testům? Amerika je zpochybnila...

Nepříznivý scénář vycházel z vývoje ve tvaru dvojitého W, nicméně byl nastaven tak, že druhý pokles nedosáhl úrovně toho prvého zlet 2008 až 2009. Naopak obsahoval určitý nový šok z případné krize v oblasti státního dluhu některých států, ale nepočítal s finančním krachem některého státu EU – neboť o něm ECB tvrdí, že nepřichází v úvahu. Osobně se domnívám, že kritéria zátěžového testu mohla být nastavena přísněji, nicméně i v takovém případě by zřejmě nedošlo k propadu systémově významných evropských bank. Na druhou stranu je třeba říci, že negativní scénář předpokládal celkový pokles HDP v 27 zemích EU za roky 2010 a 2011 o 0,4 procenta, přičemž pokles těchto zemí za rok 2009, byť z výrazně vyšší úrovně, činil 4,2 procenta.

HN: ČNB zátěžové testy provedla už dříve. Jak se lišily od těch v EU?

České banky nebyly do testů EU zahrnuty vzhledem k tomu, že výsledky českých bank jsou zahrnuty v konsolidovaných výsledcích jejich mateřských bank a tento postup umožnil zahrnout do zátěžových testů více než polovinu českého bankovního sektoru.  Proto byla ČR jednou ze sedmi zemí EU, které nebylo nutno do testů zařadit.
ČNB však provedla vlastní testy zveřejněné letos v červnu Vycházely ze tří scénářů - očekávaný vývoj, návrat recese a ztráta důvěry a byly doplněny vyhodnocením možných efektů z prohloubení „řecké krize“ a zveřejněná metodika těchto testů je plně srovnatelná s nejlepší mezinárodní praxí. Ačkoliv ČNB na rozdíl od EU dosud nepublikuje výsledky za jednotlivé banky, souhrnné výsledky prokázaly očekávanou relativně vysokou stabilitu domácího bankovního sektoru. Vzhledem k tomu, že Česká republika nemusela věnovat ani korunu na zajištění stability zdejších bank v této finanční krizi, lze konstatovat, že český daňový poplatník si již stabilitu svého bankovního sektoru předplatil v 90. letech. 

HN: Kdy a kde se zrodila myšlenka zkoušek. Už se někdy v minulosti takto „proklepávaly“ banky?

Zátěžové testy patří k běžným metodám ověřování stability bank. Běžně je využívají samotné banky i národní dohledové orgány (ČNB od r. 2003), ale obvykle nejde o veřejné informace.