Citigroup: Na "odstřel" je více bank, zátěžové testy neodpovídaly realitě

Rozhovory

Petr Kříž, PWC
Žádná klíčová banka v EU není ohrožena zátěžovými testy

Pokud by se zátěžové testy Evropské unie soustředily i na vlastní účetnictví bank, a nikoliv jen na obchodní portfolia, neuspělo by v nich celkem 24 finančních ústavů. Píše to úterní vydání deníku Financial Times s odvoláním na studii finanční skupiny Citigroup. V oficiálních zátěžových testech neuspělo sedm bank z celkem 91, které se prověrek účastnily.

Metodiky Citigroup a národních regulátorů se liší v tom, jakou část dluhopisů v bankách hodnotily. Některé banky přitom vlastní i řecké dluhopisy, u nichž stále existuje vysoké riziko, že Řekové nedodrží závazky kvůli finančním problémům.

Většina finančních ústavů drží dluhopisy zhruba z 90 procent v účetních knihách až do jejich splacení, zátěžové testy se ovšem zaměřily pouze na obchodní portfolia finančních ústavů, tedy na dluhopisy, s nimiž banky obchodují.

Citigroup by odstřelila více bank

Podle podmínek nastavených Citigroup, které zahrnují širší portfolio dluhopisů a jsou důvěryhodnější i podle některých ekonomů, by tak neuspělo celkem 24 bank. Padla by například irská Allied Irish Banks, italská Monte dei Paschi a mnohem více řeckých, španělských i německých bank, než ukázaly oficiální zátěžové testy.

Ve zkouškách, které prováděly národní regulátoři, bankám chyběl základní kapitál ve výši 3,5 miliardy eur (zhruba 91 miliard Kč). Pokud by platila metodika Citigroup, bylo by to již 15,2 miliardy eur (asi 395,2 miliardy korun).

Nejhůře by přitom skončila řecká National Bank of Greece, které by chybělo celkem 2,2 miliardy eur (zhruba 57,2 miliardy Kč) základního kapitálu, přestože oficiálními zátěžovými testy prošla.

Měkké podmínky

Na první pohled je výsledek testů pro Evropu dobrá vizitka, jenže investorům vadí právě příliš měkce nastavené podmínky, v kterých Evropa banky zkoušela. Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS), jenž testy prováděl, totiž v krizové variantě počítá s propadem HDP pouze o tři procenta pod současnou úroveň. Pro letošek se pro Evropu počítá s růstem o jedno procento.

"Tříprocentní propad je velmi málo, třeba jen německá ekonomika loni, kdy tady krize skutečně byla, propadla o čtyři procenta," řekl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Testy také vůbec nepočítají s možností, že některá země vyhlásí bankrot a třeba pro řecké dluhopisy počítá v nejhorším scénáři s poklesem jejich ceny o pouhých 23 procent.

Zkouška tak vůbec nebrala do úvahy možný pokles cen státních dluhopisů, které banky drží do splatnosti. Těch je přitom podle analýzy Morgan Stanely 90 %. Podle podmínek testů budou muset banky v případě krize přecenit jen desetinu ze všech státních dluhopisů, které mají. Jenže v realitě může nastat situace, kdy budou muset banky snížit hodnotu i těch dluhopisů, které drží do splatnosti. A to právě v případě, že se objeví pochyby o schopnosti některého státu své dluhopisy splatit.