Investoři se bojí a Španělé platí. Úroky dluhopisů vylétly na dvojnásobek

Úrokové výnosy nových španělských krátkodobých dluhopisů v úterní aukci vzrostly na téměř dvojnásobek úrovně, jakou vynesla podobná emise o měsíc dříve. Výsledek aukce dokumentuje, jak se v posledních týdnech rozšířila nová vlna dluhopisové krize a obavy z platební neschopnosti, které se nyní soustředí na Irsko.

Centrální banka oznámila, že ministerstvo financí prodalo tříměsíční pokladniční poukázky za 2,1 miliardy eur (asi 52 miliard korun) s ročním výnosem 1,7 procenta proti 0,95 procenta z aukce 26. října. V aukci šestiměsíčních poukázek za 1,2 miliardy eur výnos stoupl na 2,1 procenta z říjnových 1,3 procenta.

Přirážka desetiletých španělských dluhopisů k obdobným německým dnes vzrostla na 2,23 procentního bodu, což bylo nejvíce od červnového rekordu.

Guvernér španělské centrální banky Miguel Angel Fernández Ordóñez pro deník El País připustil, že se dluhová nákaza z Irska rychle šíří. Španělsko podle něj potřebuje urychleně přijmout penzijní reformu a omezit deficity místních samospráv.

V zaměřovači i Portugalsko

Dluhová krize eurozóny začala počátkem roku v Řecku, které v květnu dostalo od EU a Mezinárodního měnového fondu příslib úvěrové pomoci v celkové výši 110 miliard eur (2,7 bilionu korun). EU se poté s MMF dohodla na vytvoření stabilizačního fondu pro eurozónu (EFSF) v celkové sumě 750 miliard eur, který měl podobným krizím zabránit.

Nyní je však ve stejných potížích Irsko, které o víkendu požádalo EU o pomoc, a trh se už začíná zaměřovat na další ohrožené země Portugalsko a Španělsko. Listopadová vlna dluhopisové krize začala poté, co německá kancléřka Angela Merkelová přišla s návrhem přenést část ztrát z případné platební neschopnosti některé země eura na investory.

Španělsko zažilo podobně jako Irsko v minulých letech prudký boom realitního trhu, který za finanční krize roku 2008 skončil krachem a z něho se ekonomika ještě nevzpamatovala.

Španělsko uklidňuje: Naše banky jsou zdravé

Zatímco Irsko však musí za obrovských nákladů pro rozpočet sanovat své banky, Madrid říká, že jeho bankovní systém je až na sektor spořitelen "cajas" zdravý. Proti němu však mluví vysoký rozpočtový deficit a především špatné vyhlídky ekonomického růstu, které nedávají naději na brzké snížení schodku.

Guvernér španělské centrální banky Miguel Ordonez připustil, že oživování čtvrté největší ekonomiky eura bude pomalé a provázené riziky. "Vyhlídky postupného oživování jsou obklopeny nejistotami," řekl guvernér.

Španělská vláda slibuje snížit rozpočtový deficit příští rok na šest procent hrubého domácího produktu z letošních 11 procent. Pokud by se však začalo ukazovat, že to bude nedosažitelné, mohla by se země stát další obětí obav trhu z platební neschopnosti. Pozorovatelé upozorňují, že po úvěrové pomoci Irsku a poté zřejmě Portugalsku by už stabilizační fond EFSF na záchranu Španělska nestačil.

Smyslem EFSF přitom bylo ukázat trhům připravenost EU odvrátit "finančním valem" investory od dalších útoků na ohrožené země. Obavy z bankrotů a vlastních ztrát však nutí investory prodávat dluhopisy slabých zemí, což zvyšuje úrokové výnosy, zvyšuje zemím náklady půjček a ohrožuje jejich schopnost splácet dluhy.

Víkendová dohoda EU a Irska na finanční pomoci snížila irské výnosy jen dočasně. Dnes výnos desetiletých irských dluhopisů vzrostl na přibližně 8,42 procenta, zhruba tam, kde byl minulý týden, a rostly i úroky portugalských a italských obligací.