Trichet: Varovná kontrolka pro finanční stabilitu bliká červeně

Současná dluhová krize v Evropě představuje dosud největší riziko ohrožení finanční stability. Řekl to prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet, který je zároveň šéfem Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB, European Systemic Risk Board). Jde o nově vytvořený úřad, který je považován za "super dozorový" orgán dohledu nad evropským finančním systémem.

Na dotaz, jakou barvou svítí varovný systém ESRB, Trichet řekl, že podle jeho osobního cítění červeně. "Výbor je toho názoru, že je to nejvážnější hrozba pro finanční stabilitu," řekl Trichet k dluhové krizi.

Pro banky je značným rizikem špatný stav veřejných financí, dopady pak mohou zaznamenat i další země Evropské unie, varoval Trichet.

Hlavním úkolem ESRB je dohlížet v Evropě na finanční systém a upozorňovat na blížící se rizika. Relevantní úřady by pak měly zakročit. Výbor funguje od začátku letošního roku a je pokládán za jedno z klíčových opatření, k nimž Evropa sáhla, aby zabránila opakování nedávné finanční krize.

Výbor nemá žádné oficiální pravomoci, pokud by ale nebyl spokojen s tím, jak na jeho připomínky budou reagovat další úřady, má možnost jít se svými obavami na veřejnost a sdělit jí je přímo. O případné účasti soukromých investorů na záchraně Řecka, o které jednají vlády řady zemí eurozóny, ale výbor na své dnešní schůzce podle Tricheta nehovořil.

Evropa tlačí na Řecko, aby přijalo další úsporná opatření a přikročilo k dalším reformám. Jejich zavedením podmiňuje uvolnění další tranše úvěru, na němž se Řecko loni v květnu dohodlo s EU a Mezinárodním měnovým fondem. Úvěr je v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč) a je na tři roky. Už teď se ale jedná o úvěru novém, jehož objem bude zřejmě ještě vyšší, než v případě prvního záchranného balíku.

Řecký premiér Jorgos Papandreu chce mít návrh snížení výdajů, zvýšení daní a prodeje části majetku v parlamentu schválen do 28. června. Do praxe chce návrhy zavést do 3. července. Teprve pak se dá čekat, že Řecko obdrží další tranši úvěru v objemu 12 miliard eur (asi 291,5 miliardy Kč). Pokud by Řecko peníze nedostalo, do poloviny července by zřejmě bylo bez peněz a muselo by vyhlásit platební neschopnost.