Boj o záchranu Řecka nemůžeme vzdát, krize by se šířila dál, tvrdí Barroso

Státní bankrot Řecka by měl nedozírné následky a způsobil by, že krize v eurozóně by se začala šířit na další země. Německému listu Bild to řekl předseda Evropské komise (EK) José Barroso.

Řekové od MMF a eurozóny získali loni v květnu příslib balíku v celkové výši 110 miliard eur, z nichž nyní postupně získávají peníze. nyní Řecko čeká, zda mu zahraniční věřitelé schválí další část  úvěru, který od loňského jara čerpají.

Pokud by Řecko úvěr nedostalo, do poloviny listopadu už bude bez peněz.

"Pokud se Řecka vzdáme, bude zde velké riziko, že se krize rozšíří na další země," řekl Barroso v rozhovoru, který se objeví v pondělním vydání Bildu.

Šéf EK se tak postavil na stranu německé kancléřky Angely Merkelové, která před podobnými dopady rovněž varovala. Dluhová krize v eurozóně otřásá už delší dobu finančními trhy v celém světě.

Vlivný člen německé vládní strany CDU nedávno Řekům v jejich tisku vzkázal, že pokud chtějí získat výrazné oddlužení, musí se vzdát části své národní suverenity. Naznačil také, že nejlepší by pro ně byl úplný odchod z eurozóny. "Jste velmi blízko bankrotu," řekl přední parlamentní činitel CDU Michael Fuchs řeckému listu Real News.

Nulová zkušenost s bankrotem

Barroso připomněl, že eurozóna nemá žádnou zkušenost se státním bankrotem některého ze svých členů.

"Je to pro nás nová oblast a my jednáme o řešení, které se ještě nikdy nevyzkoušelo," řekl předseda EK. Evropská unie zastává názor, že bankrot Řecka by nebyl pro všechny zúčastněné strany levnější, než je současná snaha Řecku z problémů pomoci.

Ministři financí eurozóny teď zvažují, zda nemají banky přesvědčit, aby odepsaly větší část řeckého dluhu, než bylo dohodnuto v létě na summitu eurozóny v Bruselu. Touto problematikou se mají na schůzce v Berlíně zabývat i Merkelová s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.

Řecko čeká na šestou tranši

Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která požádala o finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu si Atény zajistily tříletý úvěr ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč).

Řecko zatím dostalo pět tranší, o šesté, která má být ve výši osmi miliard eur, se právě jedná. Zatím ale nelze odhadovat, zda země peníze obdrží.

Pro uvolnění další tranše úvěru je klíčové, aby Řecko důsledně zavádělo reformy, na nichž se s věřiteli dohodlo. Musí především pokročit s propouštěním státních zaměstnanců a s privatizací. Vláda zrychlení reforem v minulých dnech slíbila, naráží přitom ale na odpor obyvatel, kteří stupňují protesty.

Šéf nynější mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Řecku Poul Thomsen nicméně o víkendu prohlásil, že se Řecko zase tolik nesnaží provést reformy, které po něm mezinárodní a finanční organizace chtějí. Jeho slova podle agentury Reuters naznačují, že MMF si stále není jistý, zda současná jednání o uvolnění další části záchranného úvěru zadlužené zemi dopadnou pozitivně.

"Je zřejmé, že tento program (záchranných úvěrů) nebude fungovat, pokud vláda nenastoupí cestu, která si vyžádá mnohem tvrdší strukturální reformy než ty, k nimž zatím došlo," řekl Thomsen.

Na summitu 17.-18. října by ale měli lídři EU diskutovat o přehodnocení červencové dohody s ohledem na nový vývoj. Především budou diskutovat o tom, zda by neměli soukromé věřitelé požádat o zvýšení procenta jejich odpisu řeckých dluhů nad rámec dosud dojednaných 21 procent.