Kypr je pátou zemí eurozóny, která kvůli krizi žádá o finanční pomoc

Kyperská vláda se rozhodla požádat Evropskou unii o finanční pomoc ze stabilizačních fondů EFSF a ESM.

Pomoc by měla ochránit finanční sektor, a tím i ekonomiku země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku, sdělila vláda.

Kypr tak je další zemí eurozóny, která žádá o pomoc.

Po Řecku, Irsku a Portugalsku dnes o pomoc pro své banky z fondů EU požádalo EU i Španělsko.

Během pondělí i třetí ratingová agentura Fitch srazila rating Kypru do spekulativního pásma, tzv. "junk".

Agentura očekává, že Kypr bude asi potřebovat více peněz na záchranu svých bank, které jsou provázány s bankovním sektorem v Řecku.

Dnešní rozhodnutí je překvapivé, protože kancelář kyperského prezidenta Demetrise Christofiase odpoledne oznámila, že o prohlubující se krizi na Kypru budou v úterý jednat předáci tamních politických stran. Vláda měla rozhodnout až po konzultaci prezidenta s politickými vůdci.

"Účelem požadované pomoci je omezit rizika pro kyperskou ekonomiku, zejména ta, která vycházejí z negativních průsaků z finančního sektoru v důsledku jeho vysoké angažovanosti v řecké ekonomice," uvádí se ve sdělení.

Banky v Řecku dávaly úvěry a kupovaly tamní dluhopisy

Kypr má velké problémy ve svém bankovním sektoru a do pátku potřebuje získat 1,8 miliardy eur (46,4 miliardy Kč) k rekapitalizaci druhé největší domácí banky Cyprus Popular Bank. Kyperské banky mají rozsáhlé úvěry v padající řecké ekonomice a v řeckých státních dluhopisech, jejichž hodnotu musely letos z většiny odepsat.

Nikósie už řadu týdnů zvažuje, zda požádá o úvěr k sanaci bank dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF) potažmo trvalý Evropský stabilizační mechanismus (ESM), nebo zda se obrátí o pomoc na Rusko nebo Čínu. O půjčce z Ruska nebo Číny Nikósie uvažovala proto, že obdobná pomoc od EU by byla provázena přísnými podmínkami.