Příští rok má deficit klesnout na 100 miliard. Nyní začne boj ministerstev o peníze

Vláda vzala na vědomí přípravu státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled, řekl novinářům ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Fiskální cíl pro deficit veřejných rozpočtů v roce 2013 schválila ve výši 2,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2014 ve výši 1,9 procenta HDP a v roce 2015 ve výši 0,9 procenta (HDP).

Vláda Kalouskovi uložila zpracovat rozpočet a vládě ho předložit do konce srpna.

Vláda má podle dosavadních dohod příští rok hospodařit se schodkem 100 miliard korun. Diskusi o rozpočtu i na další léta kabinet odstartoval minulý týden. Deficit státního rozpočtu by přitom měl podle návrhu ministerstva financí klesnout v roce 2014 na 70 miliard korun a v roce 2015 na 30 miliard korun.

"Vláda rozhodne o návrhu státního rozpočtu na konci září," zdůraznil Kalousek. Nynější jednomyslné rozhodnutí kabinetu je podle něj jen "důležitým mezikrokem". Ministři, kteří nyní limity musí podrobně rozepsat do svých kapitol, jsou si podle Kalouska vědomi toho, že v srpnu budou muset řešit s ministerstvem financí celou řadu rozporů.

Opoziční ČSSD se obává, že rozpočet bude opět založen na plošných škrtech a úsporách. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka kabinet opět vyzval, aby přehodnotil zavedení druhého důchodového pilíře a majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi.

Letos 105

Pro letošní rok je naplánován schodek státního rozpočtu 105 miliard korun. Ke konci května činil již deficit 79 miliard korun. Podle Kalouska by ovšem neměl být plánovaný schodek letos překročen.

Příští rok bude ovlivněn úspornými opatřeními, na kterých se vláda dohodla už v dubnu. Schválila, že od příštího roku stoupne daň z přidané hodnoty o procentní bod na 15 a 21 procent, omezí se výdajové paušály a dočasně se zruší stropy na zdravotní pojištění.

Opatření mají snížit schodek veřejných financí pod tři procenta a mají platit od ledna. Některá z nich by měla platit ale jen do roku 2015. Kabinet chtěl například také zrušit slevu na zelenou naftu, po protestech zemědělců záměr oddálil. Uspořit chce vláda také omezením valorizace důchodů.

Problém třeba s financováním soudců a věznic

V dubnu vládní politici v čele s premiérem Petrem Nečasem (ODS) zdůrazňovali, že šetřit se snaží především na výdajích, kterých se týkají dvě třetiny objemu změn, opatření na příjmové straně rozpočtu jsou jen třetinou. Razantně zmenšit své rozpočty tak musí většina ministerstev, po škrtech, které provedly v minulých letech, mají některé resorty s dalšími úsporami problémy.

Například ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) žádá o navýšení počtu zaměstnanců soudů, v čemž ho na zasedání vlády podpoří ombudsman Pavel Varvařovský. Problémy má Pospíšil i s financováním věznic. Bez rozhodnutí o úsporných škrtech v armádě nedávno skončilo jednání bezpečnostní rady státu. Otázkou jsou také peníze pro školství a vědu.