Francouzský politik: Snížení ratingu nám dalo impuls vyřešit situaci v Řecku. Jednání ale byla přerušena

Jan Strouhal, editor HNByznys

Dobrý podvečer,

právě začíná další jednání ministrů financí eurozóny (tzv. Eurogroup) o další pomoci pro Řecko. O co nyní jde popsal zde kolega Milan Mikulka.

Celé dění budeme samozřejmě sledovat, výsledky jednání by měly být známy v pozdějších večerních hodinách. Uvidíme, zda se dočkáme nějakého rozhodnutí.

Lucemburský premiér a předseda skupiny ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker před začátkem jednání novinářům řekl, že Řecko ve svých závazcích udělalo pokrok, ohledně určité dohody je tedy otpimistický.

"Je zde velká šance, že dospějeme k přesvědčivému společnému řešení, ale nemohu to říct jistě," řekl Juncker. Podle něj bylo přezkoumáno velké množství položek, které uklidní Mezinárodní měnový fond.

Ten totiž například požadoval, aby Řecko do roku 2014 propustilo dalších 22 tisíc státních zaměstnanců. To ale Řecko podle agetury AFP kategoricky odmítá.

Během jednání zástupců Eurogroup si připomeňme, o čem se dnes budou vést horlivé diskuze. Wall Street Journal přinesl užitečný tahák.

Pro neanglicky mluvící vybíráme nejpalčivější body:

1. Udržitelnost dluhu: Zdep ůjde zejména o to, jak, a kdy, se dostane zadlužení země pod hranici 120 % HDP. Mělo to být do roku 2020, za současné situace by ale řecké zadlužení v té době mělo dosáhnout na 144 % HDP.
2. Odsouhlasení dalšího úvěru: Půjde o úvěr ve výši 31,5 miliardy nebo 44 miliard eur? A za jak dlouho Řecko s penězi může počítat?
3. Suverenita: Co se bude po Řecku chtít za další finanční pomoc?

Do Bruselu se už sjeli hlavní představitelé jednání. Je zde i šéfka Mezinádního měnového fondu Christine Lagardéová nebo prezident ECB Mario Draghi.

Přijel samozřejmě i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Novináři se ho zeptali na rozdíly, které jsou v pohledu Německa a MMF na udžitelnost řeckého dluhu.

"S Mezinárodním měnovým fondem nemámě žádné spory. MMF má svůj názor na to, co ještě je udržitelné a co už ne. A protože je fond velmi sledovanou a důvěryhodnou organizací, my Evropani jsme je požádali, aby nám pomohl.

To je to, na čem se teď domlouváme a kde musíme najít řešení. Není to jednoduché. Kdyby bylo, nemuseli bychom mít tolik jednání," odpověděl Schäuble.

A možná se něco i najde.

Schäuble: Please be patient, I hope we have something concrete to announce tonight together with Ms Lagarde. #Greece

— Yannis Koutsomitis (@YanniKouts) Listopad 20, 2012

Vojtěch Benda, ekonom ING Wholesale Banking

"Jednání by mělo odpovědět na dvě otázky. Zaprvé, jak překlenout mezeru finančích potřeb Řecka ve výši 32 mld. euro a darovat tak Řecku dva roky na nutné fiskální reformy. Za druhé, jak navrátit řecký dluh na udržitelnou trajektorii po roce 2020. Ve hře jsou možné návrhy na snížení úrokových sazeb a odložení splatnosti půjček od MMF a EU. Tomu se zatím některé evropské vlády brání. Výsledek jednání tedy bude záviset na tom, zda se MMF podaří přesvědčit hlavně německou vládu, aby s restrukturalizací řeckého dluhu souhlasila."

The Financial Times na svém webu před malou chvílí přišly se zprávou,  že na stole leží kompomisní dohoda.

Podle detailů, které mají FT k dispozici, by řecké zadlužení v roce 2020 mohlo být nad 120 % HDP, což zatím nechtěl připustit MMF.

V dohodě je ale také závazek, že by Řecko mělo do roku 2022 snížit zadlužení pod hranici 110 % HDP.

Kolik takových závazků už ale bylo? Přesvědčí to šéfku MMF Lagardéovou?

Zajímavý byl dnes také příjezd francouzského ministra financí Pierra Moscovicia. Jeho zemi totiž dnes agentura Moody´s snížila rating.

Podle něj dnešní rozhodnutí agentury dalo Francii impuls k větší snaze nalézt řešení situace v Řecku.

? -- French finance minister says Moody's downgrade of France encourages them to find a Greek solution

— Fabrizio Goria (@FGoria) Listopad 20, 2012

Investičního stratéga Best Buy Investments Jaroslava Brzoně jsme se zeptali, jak obecně obchodovat v dnech, kdy se dějí taková duležitá politicko-ekonomická jednání?

"Problém je, že důležitá politicko-ekonomická jednání se dějí takřka každý den – nové vedení v Číně, blížící se volby v Japonsku, fiskální útes v USA, Řecko, Španělsko, Itálie, nová pravidla bankovní regulace, Izrael, atd. Investor musí mít nějakou investiční tezi a pracovat s pravděpodobnostmi. Musí zkoumat s jakými cíli jdou do jednání všechny strany, jaká je jejich vyjednávací pozice, i jaký je nejpravděpodobnější (optimální) výsledek jednání. Pak lze spekulovat i na politicko-ekonomická jednání."

VÍCE ZDE

Řecké stávky neutuchají. Podle agentury AP se dnes v Aténách sešlo na 2 000 úředníků, aby vyjádřili svůj nesouhlas nejen s masivním propouštěním ve státní sféře. Bohužel ale nemají na výběr. Tedy mají, ale druhá možnost by se jim jistě také nelíbila...

Zatímco ministři financí jednají, podívejme se, jaká byla nálada před zasedáním. Vypadá to, že se na sebe všichni těšili. Doufejme, že jim úsměvy zůstanou i po konci jednání

Vlevo belgický ministr financí Steven Vanackere s komisařem pro měnové záležitosti EU Illi Rehnem.

Franouzský ministr financí Pierre Moscovici s předsedou Euroskupiny J.C Junckerem.

Zleva doprava: prezident ECB Mario Draghi, komisař pro měnové záležitosti EU Olli Rehn, řecký ministr financí Yannis Stoumaras a finaský ministryně financí Jutta Urpilainen.

Makroekonom Aleš Michl o tom, jak dopadnou evropská jednání a jestli lze v této době obchodovat na trzích:

Aleš Michl, portfoliový stratég Raiffeisenbank

"Nečekám nic zásadního. Nebudou se pouštět do žádných větších akcí. Trh nejvíce reaguje na neznámou neznámou, výsledek je známa neznámá.

Obchodovat v takové době jde! Díky moc všem socialistům v Evropě za to, že mi zdvojnásobili mou investici do španělských akcií! Každá pomoc španělským bankám je u mě vítána a přináší mi zisk. Dokud to tedy nebudu platit z daní. Správně by bylo je nechat zkrachovat, dát to sežrat akcionářům - ale oni jim pomáhají a tak jsem si v dubnu ty akcie prostě koupit musel."

VÍCE SI PŘEČTĚTE ZDE

Ještě se vraťme k odpolední události, která nesouvisí jen s eurozónou, ale s celou EU.

Česko by mohlo v příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020 přijít o zhruba 30 procent peněz, které mělo v kohezních fondech vyčleněno v nyní končícím sedmiletém období.

V Bruselu to řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Snížení se ale bude zřejmě týkat naprosté většiny zemí EU.

Pro roky 2007 až 2013 mohla ČR z fondů získat přibližně 26,7 miliardy eur, pokles by tak mohl představovat přibližně osm miliard eur.

Český ministr s kolegy z EU v Bruselu jednal o přípravách nového unijního summitu. Na něm budou státníci jednat zejména o rozpočtu EU do roku 2020.

VÍCE SI PŘEČTĚTE ZDE

Před malou chvílí bylo přerušeno jednání ministrů financí eurozóny, zatímco zástupci eurozóny a věřitelé Řecka EU, ECB a MMF připravují nové návrhy, jak situaci řešit.

Podle agentury Reuters se zatím ministři financí zemí eurozóny na ničem monkrétním nedohodli. Tady jsou některé body podle zdroje agentury, které by ale z jednání mohly vzejít:

• Ministři financí zemí eurozóny stále míří k tomu, aby se řecké zadlužení snížilo na 120 % HDP do roku 2020
• Ministři zvažují, že by Řecku na deset let zmrazili úroky, které země musí platit z půjček záchranného fondu EFSF. To by mohlo zemi ulehčit o 44 miliard eur
• Ministři diskutují i možnost snížení úroků u bileterálních půjček na 25 bazických bodů ze současných 150 bodů. Jde o návrh Německa

Co z toho nakonec bude v konečných návrzích, se dozvíme zřejmě až během noci.

Šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke vyzval tamní Kongres a úřad prezidenta, aby se včas dohodly na nových rozpočtových pravidlech. Prý tak zabrání nové hospodářské recesi, která by v případě nedohody Spojeným státům příští rok hrozila. Kongres má také zvýšit strop pro zadlužení, aby se Spojené státy nedostaly do technické platební neschopnosti.

Bernanke řekl, že ekonomika by mohla příští rok poměrně svižně růst, ale pouze za předpokladu, že se země vyhne takzvanému fiskálnímu útesu. Tak se nazývá série opatření, která by od ledna automaticky vedla ke zvýšení daní a snížení některých výdajů.

Vážení čtenáři,

končíme on-line přenos ze zasedání v Bruselu, které má dát Řekům naději na další finanční injekci od zemí eurozóny. Děkujeme za pozornost, ve středu přineseme další aktuální zpravodajství.