Největší švýcarské bance UBS hrozí, že v souvislosti s vyšetřováním manipulace klíčovou mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR bude muset ve Velké Británii a Spojených státech zaplatit pokutu v úhrnné výši až jedné miliardy dolarů (asi 19,3 miliardy Kč).

Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na svůj zdroj.

Banka zprávu agentury odmítla komentovat.

"Globální vyrovnání bude kolem jedné miliardy dolarů. Oznámení očekáváme začátkem příštího týdne, buď v pondělí, nebo v úterý," řekl zdroj. Pokud se jeho informace potvrdí, bude výše pokuty mnohem vyšší, než se čekalo.

List The New York Times minulý týden napsal, že UBS by mohla za manipulaci sazbou LIBOR zaplatit pokutu kolem 450 milionů dolarů.

Co je spis Gorila

- Více než stostránkový spis vycházející z údajného odposlouchávání jednoho bratislavského bytu
Slovenskou informační službou v letech 2005 až 2006. Spolumajitel Penty Jaroslav Haščák
se zde měl scházet s ministrem hospodářství Malchárkem, šéfkou Fondu národního majetku Annou Bubeníkovou, ale i s příštím premiérem Robertem Ficem.
- Jeho pravost potvrdil třeba slovenský novinář kanadského původu Tom Nicholson. Tomu se prý dostal do ruky již před několika lety, žádná redakce ho ale nechtěla otisknout. Obsah spisu dříve podle svých slov znali i politici z vládní strany Sloboda a Solidarita.
- Spisem se nyní zabývá speciální tým, který zřídil ministr vnitra Daniel Lipšic.

Potrestanou bankou je zatím jen Barclays

Za manipulaci sazbou LIBOR už v červnu dostala pokutu britská banka Barclays. Té úřady v USA a Velké Británii vyměřily pokutu celkem 453 milionů dolarů (asi 8,8 miliardy Kč).

Barclays se tak stala první bankou, která v rámci vyšetřování přistoupila na dohodu a dobrovolně zaplatila. Skandál si už dříve vyžádal změny v nejvyšším vedení banky.

LIBOR je klíčovým globálním indikátorem vývoje většiny úrokových sazeb a ovlivňuje trh v objemu až 800 bilionů dolarů (skoro 16 biliard Kč).

Výši sazeb LIBOR určuje britská bankovní asociace, a to na základě dat, která jí poskytují členské banky. Systém má tudíž samoregulační charakter, který spoléhá právě na věrohodnost dat od členských bank.