Český zemědělský a potravinářský vývoz by se měl do budoucna zaměřit především na 14 zemí mimo Evropskou unii. Prioritu má deset zemí Společenství nezávislých států, Balkánu a jihovýchodní Asie. Mezi zájmová území mají patřit také USA, Kanada, Japonsko a Korea.

Vyplývá to z nové proexportní iniciativy ministerstva zemědělství. V současné době směřuje více než 90 procent vývozu zemědělského a potravinářského zboží do zemí Evropské unie.

Vývoz potravin

 

Prioritní země:

Rusko

Ukrajina

Bělorusko

Arménie

Gruzie

Kazachstán

Bosna a Hercegovina

Srbsko

Vietnam

Čína

Zájmové země:

USA

Kanada

Japonsko

Korea

 

V rámci projektu, který ministerstvo schválilo letos v lednu, mají být podle mluvčího resortu Jana Žáčka sjednocena, provázána a sladěna všechna existující proexportní opatření v obchodu se zemědělskými produkty.

"Záměrem ministerstva je také z informací státní správy a dalších dostupných zdrojů vyhledávat a vyhodnocovat exportní příležitosti pro české producenty, konzultovat je se zemědělskými organizacemi a zprostředkovávat tyto informace obchodníkům," sdělil Žáček.

Mezi prioritní země zařadilo ministerstvo Rusko, Ukrajinu, Bělorusko, Arménii, Gruzii, Kazachstán, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Vietnam a Čínu. Prioritní země představují podle úřadu tradiční obchodní teritoria, kde má české zboží historické renomé, a existuje v nich zájem o české technologie. Současně patří mezi země přednostního zájmu zahraniční politiky státu.

Zájmové země jsou charakterizovány jako rozvinuté státy s potenciálem pro růst českého exportu. S těmito zeměmi má stát uzavřenou dohodu o volném obchodu, či se o ní chystá jednat.

Ročně se vyvezou zemědělské výrobky za 147 miliard

V březnu ministerstvo v souvislosti s projektem podepsalo s ministerstvem zahraničních věcí memorandum s cílem zvýšit vývoz potravin a zemědělských komodit a vyvážet pestřejší sortiment. "Podobné memorandum chce ministerstvo zemědělství v nejbližší době podepsat i s ministerstvem průmyslu a obchodu", podotkl Žáček.

Projekt se neomezuje pouze na uvedených 14 zemí, ale pokud se objeví příležitosti i v jiných státech, stát bude vývoz do nich podporovat také. "Projekt bude cílit i na malé a střední podniky, které dosud nemají dostatečné informace o obchodně politických podmínkách zahraničního obchodu a exportních příležitostech," řekl mluvčí.

Agrární vývoz ČR loni meziročně vzrostl zhruba o 27 miliard korun na 147 miliard. Největším příjemcem českých potravin a zemědělských produktů je Slovensko, druhé bylo Německo, třetí Polsko.

Vývoz nezpracovaných surovin

Čeští zemědělci, potravináři i někteří představitelé státu dlouhodobě upozorňují na to, že se ze země vyváží především nezpracovaná surovina a dováží hotové výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Schodek agrárního zahraničního obchodu se loni meziročně snížil zhruba o třetinu na přibližně 25 miliard korun. Vývoz zemědělských komodit, potravin, nápojů a tabákových výrobků rostl výrazněji než dovoz. Pomohla tomu ale rekordní úroda obilí v roce 2011 a dobré ceny v roce 2012.

Výčet klíčových teritorií se částečně shoduje se seznamem zemí s potenciálem pro růst obchodní výměny pro celý tuzemský vývoz, který loni zveřejnilo MPO. Mezi 12 prioritních států tehdy zařadilo Brazílii, Čínu, Egypt, Indii, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajinu, USA a Vietnam.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist