Šancí Evropy jsou uhlíková daň a plyn z břidlic, říká expert na energetiku z Oxfordské univerzity

Klimatické cíle Evropské unie nefungují. A jediným řešením, jak ochranu klimatu zajistit, jsou investice do nových technologií a zavedení uhlíkové daně.

„Větrníky všechno jen zhoršily,“ říká oxfordský ekonom Dieter Helm. Největší pobídkou pro boj se znečišťováním ovzduší by podle něj měla být právě uhlíková daň. Ale to nejen na domácí produkci, ale i na dovoz.

HN: Evropská unie chce podporovat čisté zdroje. Ale v Česku nyní jedou naplno uhelné elektrárny, zatímco nový plynový zdroj v Počeradech se ani nevyplatí spustit. Co je špatně?

Máte pravdu v tom, že něco je velmi špatně. V Německu se staví uhelné zdroje o výkonu sedmi či osmi gigawatt. Z pohledu klimatických změn je to katastrofální situace. Přitom rozdíl mezi uhlím a plynem nejsou jen dvojnásobné emise oxidu uhličitého. Je to i další znečištění, které je spojené se spalováním uhlí – znečištění vody, těžké kovy, úniky metanu, oxidů síry a dusíku, spotřeba vody při chlazení. Moc horších zdrojů než uhlí zkrátka není. Takže se nabízí otázka: Jak mohla Evropa, která se snaží vést zbytek světa směrem k ochraně klimatu, tohle dopustit?

HN: To bych rád slyšel od vás.

Důvodů je několik. Uhlí je velmi levné – jeho světové ceny spadly pod 100 dolarů za tunu a stále klesají. Plyn, speciálně v Evropě kvůli velké závislosti na Rusku, stojí mnohem víc, a je navíc navázaný ve velké míře na cenu ropy. Pak je tu cena za vypuštěné emise CO2, která měla uhlí znevýhodnit. Ale evropský systém obchodování s povolenkami byl od začátku špatným nápadem a nyní se to prokázalo dvojnásob. Takže dlouhodobě stojí vypuštění tuny CO2 pod pět eur, a přitom by mělo stát alespoň 35 eur, aby se vyrovnal rozdíl mezi cenou uhlí a plynu. Pak je tu direktiva, která od roku 2016 omezuje u velkých zdrojů emise síry a dusíku. Mnoho zdrojů se kvůli nákladům na modernizaci o splnění těchto cílů ani nepokusí a snaží se z existujících elektráren vytěžit, co se ještě dá.

HN: Platí to o celé Evropě?

Ano. A poslední věc je celkový plánovaný strop emisí. Evropská unie totiž přišla s dalším řešením – s obnovitelnými zdroji. Ale pokud u Severního moře postavíte na vodě i na břehu tisíce větrných elektráren, tak pokud tento strop nesnížíte, uděláte těmito zdroji vlastně více místa pro špinavé elektrárny. A Němci jsou, řečeno s nadsázkou, navíc tak vyděšení z toho, že se bude po Rýnu valit přílivová vlna a zaplaví i Mnichov, že museli najednou zavřít své jaderné elektrárny. Takže musí namísto bezemisního jádra spalovat uhlí. To je environmentální katastrofa.

HN: Toto rozhodnutí jste dříve nazval „stupidním“. Platí to stále?

Zajímavá otázka je, zda budou Němci nuceni nějaké jaderné elektrárny opět spustit. Musíte se jich zeptat, proč to dělají. Pokud máte strach z klimatických změn, tak toto je to nejhorší, co mohli udělat. Pokud se bojíte o jadernou bezpečnost, každého hned napadne, že německé reaktory budou jedněmi z nejbezpečnějších na světě. Je to perfektně racionální, říct, že už nebudete stavět žádné jiné jaderné elektrárny. Ale tohle jsou normální výborně fungující elektrárny, které Němci zastavili. Je to celé politika, stojí za ní německá Strana zelených a z energetického hlediska je to stupidní.