Projeli jsme se slovenským RegioJetem. Letos už na něm neprodělám, říká Jančura

Od chvíle, kdy Radim Jančura získal slovenskou železniční trať Bratislava–Komárno pro svůj RegioJet, dělá z ní příklad toho, jak by mohlo vypadat cestování i v Česku, pokud by se železnice plně liberalizovala a stát na všechny tratě vypisoval soutěže. IHNED.cz proto trať navštívil a porovnal tvrzení s dosavadními výsledky.

Slovenská podunajská železnice je plná premiér. Jedná se o první železniční trať, na které provozuje dceřiná firma Student Agency regionální dopravu. Tím pádem také o jedinou, kde pobírá příspěvky od státu. Jde také o historicky první slovenskou trať, kde vozí cestující někdo jiný než státní Železničná spoločnosť Slovensko (ŽSSK). RegioJet na ní má smlouvu do roku 2020.

Cestující: Nárůst téměř na dvojnásobek

Hlavním dosavadním výsledkem, kterým se RegioJet chlubí, je výrazný nárůst počtu přepravených cestujících. Za první rok, tedy od března 2012 do března 2013, jich RegioJet na Slovensku přepravil 1,5 milionu. To bylo na této trati o 98 % více pasažérů, než kolik předtím přepravil slovenský státní dopravce ŽSSK. "V nejsilnějším měsíci, tedy v prosinci 2012, jsme přepravili dokonce o 136 % lidí více," říká mluvčí mateřské společnosti Student Agency Pavel Halla. Čísla by měla být podobná i letos. "Za první pololetí jsme přepravili téměř 800 tisíc cestujících," předpokládá Halla.

Na druhou stranu si ale slovenské ministerstvo dopravy objednalo a zaplatilo více ujetých vlakových kilometrů, než tomu bylo dříve u ŽSSK. 

Hospodaření: První rok v minusu, ve druhém chce končit v černých číslech

Vydařený start ale nebyl zadarmo. Celkový provozní hospodářský výsledek za první, byť jen necelý rok, skončil minusem. V roce 2012, kdy žluté vlaky na jihu Slovenska jezdily od března, společnost podle účetní uzávěrky skončila po zdanění ve ztrátě 52 tisíc eur (tedy v přepočtu 1,36 milionu korun). 

Žluté dráhy: Jančurův RegioJet na podunajské železnici

Dalších 10
fotografií

Majitel  Student Agency Radim Jančura k tomu ale uvádí, že ztrátu způsobil právě fakt, že RegioJet nejezdil na Slovensku celý rok a navíc měl velké náklady s počátečním marketingem. "Se ztrátou v prvním roce jsme počítali. Mimo jiné kvůli nutným investicím do infrastruktury. Letos bychom už podle nynějších propočtů měli mít vyrovnané hospodářství," dodává.

Státní podpora: Vyšší výkony, ale menší dotace na kilometr

RegioJet dostává od slovenského ministerstva dopravy (na Slovensku si osobní dopravu neobjednávají kraje, ale stát) v přepočtu menší částku na ujetý kilometr než konkurenční státní Železničná spoločnosť Slovensko (ŽSSK). "Stát dotuje ŽSSK sumou 6,77 eura za ujetý vlakový kilometr. Ať už to tak bylo dříve na trati Bratislava–Komárno, nebo je to tak nyní na ostatních tratích," vysvětluje mluvčí slovenského ministerstva dopravy Martin Kóňa. Oproti tomu částka, kterou dostávají za ujetý kilometr vlaky RegioJet, je nižší, ale časem roste. "V roce 2012 dostával RegioJet 5,79 eura, na rok 2013 to je díky dohodnuté valorizaci 5,95 eura," srovnává Kóňa podmínky za objednavatele dopravy.

Zdroj: Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja SR

Přesto je ale celková částka, kterou od ministerstva dostává RegioJet, vyšší, než tomu bylo u ŽSSK. Je to proto, že ministerstvo si objednalo od českého soukromého dopravce vyšší výkony neboli vyšší počet ujetých kilometrů. Díky tomu nakonec na rok 2013 RegioJet dostává od ministerstva 7,12 milionu eur (podle aktuálního kurzu 184,4 milionu korun), kdežto ŽSSK za poslední celý odježděný rok (2011) dostala jenom 4,81 milionu eur (124,6 milionu korun).

Zdroj: Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja SR

"RegioJet je touto sumou dotován kvůli špatnému manažerskému rozhodnutí bývalého ministra dopravy Jána Figeľa," vysvětluje Kóňa, který zastupuje ministra sociálnědemokratického Smeru Jána Počiatka. Počiatek ve funkci vystřídal právě Figeľa z pravicové KDH. Tomuto výkladu se RegioJet brání tím, že procentuálně stoupl počet přepravených cestujících více, než o kolik byly navýšeny objednané výkony. "Náklady na jeden přepravený osobokilometr se snížily o 42 % a stát nyní stojí 13 eurocentů oproti předchozím 22 centům," argumentuje Halla.

Vlaky: Díky jednotkám na leasing vozový park omládl o třicet let

Do roku 2012 jezdily v barvách ŽSSK na trati motorové vozy řady 810, vyrobené v letech 1975–1984. Ty jsou známé i z českých železnic, ačkoli se v posledních letech ve flotile Českých drah ve velkém přestavovaly na Regionovy nebo nahrazovaly jinými. Obdobně postupovali i Slováci, a tak alespoň ke konci dopravy pod ŽSSK kosmeticky omládl i vozový park v Podunají. "V posledních měsících provozu jezdily modernizované verze 812, upravené v letech 2000 až 2004," dodává mluvčí ŽSSK Jana Morháčová.

RegioJet jezdí s devět let starými německými jednotkami Bombardier Talent, které si pronajímá na leasing. Vozový park na trati tak příchodem RegioJetu skokově omládl nejméně o dvacet let. "Vlaky splácíme v měsíčních splátkách, výši za rok 2012 nebudeme zveřejňovat," odmítl mluvčí Halla upřesnit, jak se modernizace vozového parku promítá do nákladů firmy.

Infrastruktura: Investice do přístřešků a parkovišť

Železniční infrastruktura na Slovensku stejně jako v Česku spadá pod státní firmu. Obdobou české Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) je společnost Železnice slovenskej republiky (ŽSR). Ta také vlastní a spravuje trať, po které RegioJet jezdí.

Česká firma ale i tak do trati investovala ze svého. Vybudovala celkem pět zastávkových přístřešků a dvě odstavná parkoviště. Ta bývají ve všední dny opravdu plná zaparkovaných aut. "Kromě toho máme dvě zákaznická centra v Bratislavě a po jednom v Dunajské Stredě a Komárnu," doplňuje manažerka zákaznického servisu slovenského RegioJetu Alena Hržičová.

Student Agency navíc tvrdí, že díky jejich provozu ubyly na silnicích podél trati stovky aut denně. Hržičová, která dříve pracovala na slovenském ministerstvu dopravy nebo v ŽSR, také odmítá, že by trať z Bratislavy do Komárna byla lukrativní. "Státní prostředky šly v posledních letech do páteřních tratí, kdežto tato byla odsunutá a nepříliš udržovaná. Na rozdíl od lepších tratí je tato vedlejší, neelektrifikovaná a jednokolejná," argumentuje.

Služby: Wi-fi a stevardky

Služby na palubě osobních žlutých vlaků a celková zákaznická kultura připomínají Student Agency a RegioJet  v Česku. Místo průvodčích kontrolují jízdenky stevardi a stevardky (od průvodčích se liší tím, že nevykonávají dopravní úkony, jako je například signalizace k odjezdu). Na rozdíl od dálkové dopravy neprodávají občerstvení. Ve vlacích je k dispozici wi-fi připojení na internet. 

Pocitově je pro cestujícího komfort moderních vlaků srovnatelný například s novými vozy Stadler, které jezdí v barvách Českých drah na lokálních tratích v Libereckém kraji a na Vysočině. Klimatizace i v parném jihoslovenském létě stíhá dostatečně.

I díky většímu objednanému výkonu jezdí Jančurovy vlaky na trati častěji než předchozí konkurence z ŽSSK. Jako první na Slovensku přišel RegioJet s taktovou dopravou, kterou chce do budoucna zavést ministerstvo dopravy i na dalších tratích.  

K přilákání cestujících sází RegioJet i na akce, kdy kombinuje jízdenku na vlak se vstupenkou do termálních lázní v Dunajské Stredě nebo Velkém Medéru.