Sedm oborů, které zdrtila krize. Následky pádu Lehman Brothers překonali jen ti nejlepší

Když chce být člověk trochu optimista, řekne, že každá krize je výzva. A s dávkou odvahy lze říct, že pád investiční banky Lehman Brothers a to, co po něm následovalo a o čem se mluví jako o globální finanční krizi, byla vlastně dobrá lekce. 

Podívali jsme se na několik oborů, které finanční krize zasáhla nejvíc. Jak se za posledních pět let musely změnit? Kdo uspěl a kde problémy zůstávají nebo se zhoršily?

1. Banky a finanční trhy

Tam to všechno začalo. Během několika měsíců zkrachovaly desítky bank v USA. Nedůvěra na finančních trzích a v bankovnictví se rychle přelila do dalších zemí a vlastně i do celého světa. Luboš Mokráš z České spořitelny shrnuje: Základní funkčnost finančního systému se podařilo udržet jen díky akcím centrálních bank.

"Obecně lze říci, že krizí lépe prošly americké než evropské banky," říká. Je to dáno několika faktory: při řešení krize byly americké orgány rychlejší a rozhodnější než evropské, v Evropě se navíc podle Mokráše negativně projevilo, že je finanční sektor rozdrobený do jednotlivých států a neexistovala jednotná evropská autorita, která by účinně zasáhla. Českého bankovního sektoru se krize dotkla relativně málo, podle Mokráše i díky konzervativnosti českých bankovních institucí.

Jak se bankovnictví a finančnictví za 5 let změnilo? Podle Zdeňka Kudrny z Vídeňské univerzity bylo odpovědí – stejně jako u předešlých krizí – zavedení nových regulací. "Zacpaly se největší díry v systému, prosadila se nová pravidla zvyšující transparentnosti a přibylo stabilizačních pojistek. Výsledkem je o řád komplexnější regulace a s ní i pochybnosti, zda bude složitý a mnohovrstevný systém regulace odolnější," říká.

Poučili se bankéři, finančníci a vlády? Jak se změnilo světové bankovnictví a ekonomie? Odpovědi předních českých ekonomů najdete v Macháčkově výměně, on-line debatě, kterou moderuje komentátor Jan Macháček – najdete ji ZDE.