ČNB: Tuzemské banky v zátěžových testech obstály, jsou odolné vůči rizikům

Tuzemské banky jako celek jsou podle aktuálních výsledků zátěžových testů, které provedla Česká národní banka, dál odolné vůči případnému nepříznivému vývoji.

Kapitálová přiměřenost celého sektoru by zůstala výrazně nad požadovaným osmiprocentním minimem i ve scénáři, který pro následující tři roky předpokládá pokračování recese. O výsledcích informovala ČNB.

Zároveň ale centrální banka upozornila, že v základním i alternativním scénáři by některé banky musely doplnit kapitál. Výsledky jsou tak podobné předchozím testům, které ČNB zveřejnila letos v červnu. Ke konci září kapitálová přiměřenost bank přesahovala 17 procent.

I přes vysokou odolnost sektoru by se v "Základním scénáři" podle ČNB dostalo několik bank reprezentujících zhruba jedno procento aktiv celého sektoru do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti.

"V tomto případě se jedná o důsledek obchodního modelu bank, který je dle metodiky zátěžových testů dlouhodobě neudržitelný, což do budoucna znamená potřebu jeho úpravy nebo doplnění kapitálu," uvedla ČNB.

Centrální banka zároveň upozornila, že ve srovnání s výsledky zátěžových testů z června vykazuje bankovní sektor pro základní scénář vyšší míru odolností.

Základní scénář využitý při zátěžových testech reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější a odpovídá prognóze ČNB.

Ta letos počítá s poklesem ekonomiky o 0,9 procenta a následně s růstem v příštím roce o 2,1 procenta. Takový vývoj vychází zároveň ze zahájených devizových intervencí, a tím pádem předpokládá kurz koruny poblíž 27 korun za euro. Scénář počítá s mírným poklesem provozního zisku bank meziročně zhruba o pět procent.

Zátěžový scénář "Pokračující recese" počítá s poklesem ekonomiky v následujících třech letech. Podle scénáře by se banky jako celek dostaly do ztrát, které by významně snížily kapitálovou přiměřenost pod 14 procent.

Celkem deset bank reprezentujících přibližně 11 procent aktiv by tak v tomto scénáři mělo nedostatečnou kapitálovou přiměřenost a musely by navýšit kapitál zhruba o deset miliard korun. "Z hlediska velikosti bankovního sektoru se nejedná o natolik významnou hodnotu, která by mohla ohrozit jeho stabilitu," uvedla ČNB.

Podle alternativního scénáře by podstatně stoupla nezaměstnanost a poklesly mzdy. Dlouhodobě nepříznivá situace by následně vedla u části domácností i podniků k vyčerpání jejich finančních rezerv a zhoršení jejich schopnosti splácet úvěry.

To by následně negativně dopadlo na bankovní sektor a způsobilo mu ztráty. Ztráty ze znehodnocení úvěrů by se tak podle tohoto scénáře v roce 2014 více než ztrojnásobily oproti hodnotě roku 2012 a přesáhly dvě procenta z celkového úvěrového portfolia, tedy zhruba 45 miliard korun.