Ještě není vyhráno, ale eurozóně se v roce 2013 podařilo více než pouhé přežití.
Na jeho počátku panovaly obavy z toho, zda bylo učiněno dost proti opětovnému pádu do krize. Nyní se můžeme domnívat, že nás čeká další klidný rok, i když problémy se stále najdou.
Podstatné ale je, že přenosové kanály, kterými může jedna země nakazit i řadu dalších, byly přerušeny. V roce 2013 jsme mohli nalézt několik potenciálních ohnisek krize. Platilo to o volbách v Itálii, politickém vývoji v Portugalsku či krizi na Kypru.
Rok 2014 by ale měl být lepší, a to i z čistě ekonomického hlediska. Podle Deutsche Bank by měl růst eurozóny dosáhnout 1 %, v roce 2013 se přitom čeká pokles o 0,4 %. Indikátory jako PMI a ekonomický sentiment sledovaný Evropskou komisí nadále rostou. Fiskální politika již nebude tak utažená.
Berenberg Bank odhaduje, že zatímco v roce 2013 tato politika představovala brzdu růstu ve výši téměř 1 % HDP, letos to bude jen asi 0,3 %. Pozitivně bude působit i listopadové snížení sazeb, ke kterému přikročila ECB. Posíleny byly evropské instituce, evropští politici položili alespoň základ bankovní unie, což je velmi významný krok vpřed.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.












