Mezinárodní programy: Když česká podpora financování vývoje nestačí

České firmy se doposud mezinárodním programům na podporu financování výzkumu, vývoje a inovací spíše vyhýbaly. Možná kvůli nedostatečným kontaktům, možná byly tím důvodem zbytečné obavy. Je na čase to změnit. Přestože je konkurence v programech tvrdá, případný úspěch zajistí společnostem nadstandardní finanční stabilitu a unikátní reference. Kromě toho spolupráce s evropskou technologickou špičkou posune podnikání o pořádný kus dopředu.

Představme si síťku, na které dozrávají plesnivé sýry. Síťka je díky svým vlastnostem poměrně unikátní a potravinářská firma je na svou metodu výroby sýrů oprávněně pyšná. Vývojové oddělení společnosti ovšem nepolevuje. Po konzultacích s vědci z výzkumné organizace ve Vídni a s bratislavskými lékaři došli výzkumníci k závěru, že stačí jen malý krůček, aby byla síťka využitelná i ve zdravotnictví jako pomocník při růstu kmenových buněk. Vedení firmy souhlasí. Vyjde-li inovace, stane se z regionální středně velké potravinářské firmy společnost celoevropského významu.

Chybí jen prostředky na dokončení vývoje a neškodilo by ani doplnit know-how ze zahraničí. Firma tedy disponuje produktem, který je v evropském kontextu konkurenceschopný a z jeho zdokonalení by mohla mít přínos celá Evropská unie (EU). Společnost již má kontakt se zahraničními subjekty a hodila by se jí dotace na platy a další náklady spojené s vývojem síťky. Pro mezinárodní programy naprosto ideální situace.

Jak mezinárodní programy fungují?

Mezinárodní programy podporují evropskou spolupráci v relativně široce definované oblasti. Peníze je možné využít třeba na projekty týkající se výzkumu, vývoje, podnikání, dopravy, energetiky, životního prostředí, ICT, vzdělávání či bezpečnosti. Oproti strukturálním fondům, které administrují přímo české správní orgány, se tedy jedná o mnohem rozsáhlejší pole působnosti.

Jak naznačuje název programů, je pro uchazeče klíčové mezinárodní partnerství. Zájemci o dotaci se obvykle musí spojit do sdružení zahrnujících alespoň tři subjekty ze tří členských zemí EU. Podporovány tedy nejsou lokálně významné projekty jako u strukturálních fondů, ale projekty celoevropského významu. Navzdory tomu je celá administrace v porovnání s dotační praxí v Česku mnohem jednodušší. Například podání žádosti probíhá zcela elektronicky. Hodnocení projektů je realizováno přímo v Bruselu, kde se také rozhoduje, jaká konsorcia evropskou podporu dostanou.

Projít hodnotícím sítem není snadné, úspěch ovšem stojí za to. EU totiž pokryje 50 až 100 procent způsobilých nákladů. A příjemný bonus: peníze většinou nejsou vypláceny zpětně, ale ještě před realizací projektu.

Od sýrů k medicíně, z Česka do Evropy, ale jak?

Vraťme se však zpátky k našim sýrařům zvažujícím podání žádosti o dotaci z mezinárodních programů. Firmě se otevírá několik možností.

Program Eurostars s rozpočtem 1,14 miliardy euro se zaměřuje zejména na výzkum a vývoj malých a středních firem. Oblast výzkumu není tematicky omezena, podmínkou je však přínos projektu pro společnost. Naše firma by tuto podmínku projektem z oblasti biotechnologií nepochybně splnila.

Pro podání žádosti je nutné vytvoření konsorcia, které v případě Eurostars musí čítat alespoň dva členy ze dvou zemí. Při ideální konstelaci by se mělo jednat o malý a střední podnik (za určitých podmínek se ovšem může účastnit i velká firma), veřejnou výzkumnou instituci nebo vysokou školu. Firmě tedy stačí oslovit výzkumnou organizaci ve Vídni, s níž už udržuje styky, vytvořit konsorcium a může žádat o dotaci. Uspěje-li při hodnocení, získá dotaci na 50 procent způsobilých nákladů, maximálně však 160 tisíc euro ročně.