Firmy po lidech chtějí "kritické myšlení" dvakrát častěji než před pěti lety

U mladých uchazečů o práci je často zmiňován požadavek na kritické přemýšlení. Není ale moc jasné, co to vlastně znamená. Zaměstnavatelé si stěžují, že vysoké školy neučí studenty řešit a posoudit komplexní problémy. Sami ale často nejsou schopni definovat, jaké dovednosti by studenti měli konkrétně mít. Ti tak tápou v tom, co je po nich požadováno. A když práci dostanou, přemýšlejí o tom, zda se mají držet pravidel, či je naopak porušovat.

Výraz "kritické přemýšlení" se v nabídkách pracovních míst po roce 2009 zdvojnásobil. Uvádějí to stránky Indeed.com. Jak ale dodává The Wall Street Journal, definice přitom může mít řadu podob: schopnost zkoumat data a přijít s logickými argumenty bez toho, abychom se zaobírali informačním šumem (Richard Arum z New York University). Přemýšlet o tom, jak přemýšlíme, tak, abychom zlepšili naše přemýšlení (Linda Elder z Foundation for Critical Thinking). Využívat vhodné a dostupné informace k tomu, abychom dospěli k řešení či rozhodnutí (Michael Desmarais z Goldman Sachs Group).

V Ernst&Young se při hodnocení schopnosti kriticky přemýšlet ptají na to, jak by zájemce o pracovní místo vyřešil spolupráci s nepříjemným člověkem. V dalších kolech rozhovorů pak musí kandidát řešit problémy z firemního sektoru. Příkladem je rozhodování mezi tím, zda má firma produkt vyrábět či nakupovat a proč.

V Goldman Sachs Group zase po zájemcích o práci v oddělení sales&trading požadují, aby zhodnotili akciové analýzy této firmy a vysvětlili, na čem se jejich hodnocení zakládá. Na konci celého pohovoru by pak mělo být jasné, zda kandidát skutečně disponuje schopností kriticky přemýšlet, či nikoliv.

Judy Nagengast ze společnosti Continental říká, že mladí zájemci o práci jsou schopni naučit se věci nazpaměť a pak je papouškovat. S řešením praktických problémů ale zápasí. Linda Elder z Foundation for Critical Thinking k tomu však dodává, že firmy většinou nechtějí skutečné kritické přemýšlení, ale pouze zaměstnance, kteří jsou schopni řešit problémy.

Rozdíl spočívá v tom, že člověk se skutečně kritickým přemýšlením se snaží o změnu zaběhlých pořádků. A zejména na nižších úrovních to často není vlastnost, kterou by vedení firmy hledalo. "U nás v Goldman Sachs neočekáváme, že by nově přijatí lidé hned první den radili řediteli, jak má změnit firemní strategii. Ale požadujeme po nich víc, než je vyplňování předem definovaných formulářů. Měli by doporučovat potřebné změny," říká Desmarais.