Reklamní letáky: Jak je chápe občanský zákoník a kdy již dotěrně obtěžují?

Aby obchodník se zákazníkem uzavřel platnou smlouvu v souladu s novým občanským zákoníkem (NOZ), už jeho samotná nabídka musí obsahovat nezbytné náležitosti. Měla by shrnovat vše, co má být předmětem dohody nebo smlouvy.

V praxi může obchodníku pomoci takzvaný "Ano test". Nabídka by měla být určitá a je platně učiněna v případě, že na ni potenciální zákazník může odpovědět jednoduše "ano".

Druhou podstatnou věcí je pak to, že zákazník musí chtít danou smlouvu nebo dohodu uzavřít na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí, chce být vázán tím, na co u obchodníka přistoupí. Onen zákazník také musí být pro podnikatele dostatečně konkrétní.

Výzva, nabídka – co tedy?

Jak tedy chápat všechny ty letáky ve schránkách, reklamní sdělení, barevné katalogy a cedule s cenami produktů? Z právního hlediska se jedná o takzvanou výzvu k učinění nabídky. Nejedná se o regulérní nabídku jako takovou, protože je ve své podstatě nedostatečná a nesplňuje požadavky pro smluvní nabídku podle NOZ.

Všem obchodním poutačům, letákům a reklamním sdělením totiž chybí určitost obsahu – tyto nabídky jsou selektivní a jako takové jsou neúplné. Nedostatkem je i neurčitost adresáta.

Obchodník si tak počíná jen za účelem podpoření své obchodní strategie. Zákazníky chce nějak upoutat a očekává, že právě oni přijdou se zájmem o zboží nebo že si je objednají na internetu. To však neznamená, že zákon nemyslí na slabšího spotřebitele a z takového jednání nic nevyplývá. 

Pozor na zákonnou domněnku

Zavazuje tedy taková reklama někoho? Nový občanský zákoník přišel s domněnkou, že pokud podnikatel veřejně navrhuje dodat zboží či poskytnout službu v rámci podnikatelské činnosti a činí tak prostřednictvím reklamy, v katalogu nebo tím, že vystaví zboží ve výloze, o regulérní nabídku se stále jedná. Přesněji o nabídku s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit. Plnění ze smlouvy vás může zavázat, pokud nevyvrátíte zákonnou domněnku prokázáním, že se o nabídku nejedná.

"V praxi tak lze učinit výslovným vyloučením, že se jedná o veřejnou nabídku, zdůrazněním nezávaznosti, uvedením ceny jako minimální, uvedením zvláštní formy uzavírané smlouvy. Pouhé oznámení, že změny jsou vyhrazeny, ještě domněnku nabídky nevylučuje, vyjadřuje pouhou možnost odvolání (změnu) nabídky před přijetím. Podobně výhrada ´do vyprodání zásob´ použití tohoto ustanovení nevylučuje, když naopak odpovídá jeho obsahu," říkají autoři komentáře k novému občanskému zákoníku (Milan Hulmák a kolektiv).

Ti dále podotýkají, že dochází velmi často k situacím, kdy obchodník (v rámci podnikatelské činnosti) takovou nabídku učiní a obrací se tak na širokou veřejnost s možností koupě nebo získání zboží. Na principu výzvy k učinění nabídky totiž fungují internetové obchody.

"Strana, která jednala v důvěře v takové sdělení, se však ocitá v nejistotě, zda smlouva byla uzavřena, zda vůbec bude uzavřena a za jakých podmínek. Zákon se proto snaží chránit osoby, které jednají v důvěře v taková sdělení, a zároveň tak posílit odpovědnost podnikatelů za pravdivost informací poskytovaných při této formě tak, aby nesloužila jenom k přilákání pozornosti," vysvětluje komentář k zákonu záměr a účel úpravy.