ČNB nebude schopna plnit svůj inflační cíl, tvrdí analytik

Česká národní banka (ČNB) nebude schopna kvůli tlakům ze zahraničí na pokles cen dlouhodobě dostat inflaci k svému dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Vyplývá to ze středečního vyjádření hlavního analytika České spořitelny Davida Navrátila na setkání s novináři. Centrální banka tak má podle něj možnost buď po nějakou dobu rezignovat na plnění svého inflačního cíle, nebo oslabit ještě více korunu s rizikem, že za nějakou dobu bude muset k tomuto kroku přistoupit znovu.

Navrátil upozornil, že ČNB při spuštění intervencí v listopadu 2013 předpokládala, že inflace bude letos v prvním čtvrtletí na třech procentech. Nyní to ovšem podle něj vypadá, že inflace bude nulová nebo záporná. "Ten rozdíl je ale způsoben zahraničím. Nic jiného se nezměnilo, jen zahraničí. A to je spíše dlouhodobý strukturální problém, kterému nyní čelí eurozóna. A my si budeme dlouhodobě dovážet nízké inflační tlaky ze zahraničí. Ty budou nižší, než jaké jsou konzistentní s inflačním cílem ČNB," uvedl.

Centrální banka tak má podle Navrátila dvě možnosti. "Buď říci, že nebudeme dlouhodobě plnit inflační cíl. To si řekne vnitřně a pravděpodobně to nesdělí veřejnosti. Pokud si ČNB řekne, že chce dosáhnout inflačního cíle, tak musí oslabit kurz," uvedl Navrátil. Podle něj ale problému s nízkou inflací bude tuzemská ekonomika čelit právě kvůli vývoji v eurozóně dlouhodobě. "Takže za rok za dva bude opět riziko, že by ta koruna měla opět oslabit kvůli dovozu deflačních tlaků a neplnění cíle. To musí vzít centrální bankéři do úvahy, protože se to ČNB nebude dělat kvůli negativním ohlasům lehce," dodal.

Případné snížení inflačního cíle ovšem není podle analytičky České spořitelny Dany Hájkové rovněž řešením. "Riziko nastavení inflačního cíle je v tom, že jsou tam nějaké chyby měření. Mít inflační cíl moc nízko, tak centrální banka riskuje, že když přijde nějaký větší deflační šok, tak se může dostat do záporu a nastartovat nějakou deflační spirálu. Proto je lepší, když ten inflační cíl je malinko vyšší," uvedla Hájková.

Guvernér ČNB Miroslav Singer nedávno uvedl, že si v současné době neumí rozumně představit, proč by nyní centrální banka měnila hranici 27 korun jako kurzový závazek pro českou měnu k euru. Režim devizových intervencí s tímto závazkem ČNB zahájila předloni v listopadu a později oznámila, že ho neukončí dříve než v roce 2016. V tuto chvíli není podle Singera ani nutné, aby měnová politika centrální banky rychle reagovala na pokles cen ropy nebo potravin. Měnová politika by totiž měla podle guvernéra reagovat až na druhotné dopady poklesu cen ropy nebo potravin.

Samotná bankovní rada v prosinci uvedla, že "teprve pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání, bylo by třeba zvážit posun hladiny kurzového závazku na slabší úroveň".