Palmknihy nabízejí jako první na světě knižní multilicence

Vybudovat byznys na prodeji elektronických knih se na přelomu milénia zdálo jako velká utopie. O desetiletí později ovšem získal záměr reálné kontury a za dalších pět let se ukázalo, že i čeští čtenáři si k e-knihám našli cestu. Loni se podle odhadů Svazu českých knihkupců a nakladatelů prodalo zhruba milion elektronických knih a jejich prodejci za ně utržili na 120 milionů korun.

Jen společnost Palmknihy, jeden z předních vydavatelů e-knih, loni prodala na 300 tisíc kusů a utržila za ně 30 milionů korun. V letošním roce by se měly její tržby dle odhadu jejího zakladatele Jiřího Vlčka až zdvojnásobit. Napomoci by tomu mohly i loni na podzim představené knižní multilicence, které Palmknihy nabízí jako první na světě. "Věřím, že multilicence mají potenciál nahradit klasické firemní knihovny, jen se nám zatím nedaří s nimi firmy oslovit. V budoucnu by se to ale mohlo změnit," říká v rozhovoru pro portál Probyznys.info Jiří Vlček.

Kdy jste přečetl první e-knihu?

Před téměř šestnácti lety. Tehdy jsem bydlel se svojí partnerkou v garsonce, a protože mě pobolívala záda, špatně jsem v noci spal. Místo převalování se v posteli jsem si četl. Partnerku ale rušilo světlo lampičky. Shodou okolností jsem tenkrát dostal kapesní počítač s podsvíceným displejem a zjistil, že ve světě existují knihy, které se dají na tomto zařízení číst.

Jak se z  konzumenta e-knih stal jejich vydavatel?

Na "úsvitu elektronického věku" nikdo neřešil pirátské kopie knih. Zprvu jsem si je dokonce stahoval z webu člověka, který pracoval v peněžní instituci. Nabídka na jeho webu se ovšem nerozšiřovala tak rychle, jak bych si představoval, a proto jsem e-knihy začal vytvářet a nabízet sám. V roce 1999 jsem je zpřístupnil "geekům" mně podobným. Vytvořil jsem webovou stránku, z níž si mohli zejména milovníci sci-fi stáhnout e-knihu zdarma.

Věřil jste už tehdy v budoucnost e-knih?

Byznysový potenciál jsem v tom neviděl. Ani ve světě e-knihy nikdo nebral vážně. O jejich prodeji jsem začal vážně uvažovat až téměř o desetiletí později. Do té doby bylo jejich vydávání mým koníčkem. Živil jsem se ale jako konzultant a obchodník s informačními systémy.

Záliba, která přitáhla i další "geeky"…

Návštěvnost webu skutečně rostla nad má očekávání. V internetové komunitě se informace šířila poměrně rychle. Jednou mi napsal nějaký člověk z Ostravy, že můj web je šeredný. Nabídl se, že mi naprogramuje lepší. Za tři měsíce jsme se sešli v Brně na veletrhu, kam mi donesl na disketě naprogramovaný web. Tím neznámým člověkem byl Martin Bodlák, který se od té chvíle stal mým společníkem, i když jsme se za prvních deset let společného „byznysu“ viděli sotva pětkrát. Ale mailů jsme si vyměnili dost.

Kolik titulů jste tímto způsobem "rozdali"?

V průběhu těch deseti let jsme vydávali něco mezi jednou až třemi knihami denně, které jsme skutečně nabídli zdarma ke stažení. Autorská práva jsme v té době vůbec neřešili, ale to skutečně nikdo. Byl to věk pirátských kopií.

Kdy se začala autorská práva více řešit?

S příchodem Martina Bodláka, tedy pár měsíců po startu v roce 2010. Přece jenom jsme byli pánové, kteří se živili duševní prací, a docela rychle nám došlo, že to jinak než legálně nejde – a to ani coby koníček.

Jak nyní chráníte e-knihy před jejich zneužitím a nelegálním kopírováním?

Na světě existuje několik metod. Jednou z nich je tvrdé DRM (Digital Rights Management), jeho síla spočívá v tom, že knihu reálně spustíte pouze na tom zařízení, na které jste si ji koupili. Když soubor nakopírujete na jiné zařízení, tak se v něm neotevře. Metoda je nepřátelská k lidem, takže jsme ji od samotného začátku nechtěli.

Od počátku prodeje až na malé výjimky e-knihy chráníme určitým "vodotiskem". V každé kopii je zakomponována vaše identita. Nezabráníme nelegálnímu kopírování dané knihy, tudíž nic nebrání tomu ji dále sdílet. Můžete ji přehrát do čtečky svého kamaráda, stejně jako byste mu poskytli tištěnou knihu. Nelegálním se sdílení stává, když tuto kopii nahrajete na sdílený prostor typu Ulož.to. Nechceme naše zákazníky příliš omezovat, ale zároveň jim jasně dáváme najevo, aby nás, a zejména pak autory knih nepoškozovali.

Třetí způsob protipirátské ochrany je ten, že se mažou nelegální soubory umístěné na internetu. Za nejlepší způsob boje proti pirátství ovšem považuji samotné vydávání e-knih. Ti, co si myslí, že když vydají knihu pouze papírově, nebude k nalezení na internetu, se šeredně mýlí. K dohledání bude během dvou až tří týdnů od vydání, a to v docela slušné kvalitě. Pirátství je jen reakcí na nedostatečnou nabídku.

Kdy jste se začal prodejem e-knih seriózně živit?

Až se vstupem investorů do firmy. V listopadu 2011 do nás zainvestovalo sdružení fyzických osob několik jednotek milionů korun a já mohl opustit své dosavadní zaměstnání a naplno se věnovat rozvoji serveru Palmknihy. Zpětně si uvědomuji, jaký to byl risk. Tehdejší měsíční obrat nebyl vůbec životaschopný, pohyboval se na hranici 35 tisíc korun měsíčně.

Kdy se začaly investice vracet?

Loni, po čtyřech letech od okamžiku, kdy jsme zahájili prodej. V provozním zisku jsme ale byli už na podzim roku 2013, ale tehdy jsme se rozhodli přejít na nový, lepší, jednodušší a k zákazníkům příjemnější systém. Jeho implementace se bohužel do dnešní doby moc nepovedla, přestože nás přišel na spoustu peněz.

Co bránilo jeho hladké implementaci?

Sešlo se více okolností. Jednak jsme ne zcela vhodně zvolili implementátora. Na naší straně zase docházelo v reakci na rychle se měnící trh k řadě změn v zadání. V průběhu implementace jsme se navíc dohodli na partnerství s jedním vydavatelským domem, a přednostně se tak vytvářel jeho prodejní portál. Na čas jsme firmu přestěhovali do Lucemburska, což do jisté míry taky zkomplikovalo jeho nasazení.

Jsou stále autoři a nakladatelé, kteří se vydávání e-knih brání?

Jsou, ale ubývají. Postupně se zejména názor nakladatelů na e-knihy začíná měnit. Konkrétně s jedním z nakladatelů jsem ze společných obchodních jednání chodil tři roky s nepořízenou, ale v roce 2013 už od nás inkasoval sedmimístnou sumu. Nechal se dokonce slyšet, že nebýt e-knih, tak má velké existenční problémy.

Proč se e-knihám brání?

Shrnu to slovy jednoho z nich: "Protože proto." Nejsou jejich příznivci. Jsou fandy svého řemesla a mají rádi ten fyzický kontakt s knihou. Vůni a šustění stránek jim e-kniha nedopřeje. Ta nahrává pouze spotřebním návykům. Často zmiňovaným argumentem je i obava z pirátství nebo pocit, že na e-knihách se nedá vydělat.

S kolika nakladateli tedy reálně spolupracujete?

Nakladatelé přibývají. Dnes jich je na trhu asi 3000, ale to jsou všichni, tedy i ti, kteří vydají za rok jednu knihu. Reálný smysl má prvních 250 až 300 nakladatelů. Z toho obchodně spolupracujeme s více než dvěma stovkami z nich.

Zmínil jste obavy nakladatelů, že na elektronické verzi titulu nevydělají. Jaká je dle vás spravedlivá cena za e-knihu ve srovnání s její papírovou verzí?

Předně je nutné si uvědomit, co je do budoucnosti životaschopné. Když si vezmete cenu papírové knihy, tak všichni mají pocit, že největší část těch nákladů připadne na papír a tisk. Ono to tak ale není. Tisk jedné knihy v běžném nákladu stojí v rozmezí 25 až 35 korun. Celkové náklady na papírovou knihu se skládají z distribučních nákladů, ty tvoří až polovinu z ceny bez DPH. Z druhé poloviny musíte zaplatit autorské a překladatelské honoráře, redakci, sazbu, tisk, korektury a obálku. Pak 10% DPH. Správně by měl nakladatel na každém z výtisků inkasovat i nějaký zisk. Aby celý model mohl fungovat, tak zisk na papírové a elektronické knize musí být stejný. Pokud by tomu tak nebylo, docházelo by ke křížovému dotování, a v případě, že by se změnil poměr mezi elektronickými a papírovými knihami, tak by to daného nakladatele položilo.

Kde se pohybuje ta spravedlivá cena, která nakladateli udrží ten správný poměr?

Ačkoli je na papírové knihy nižší DPH, tak jsou tam zase vyšší distribuční náklady a náklady na tisk. Cena elektronické knihy, aby poměry zůstaly vyrovnané, je na úrovni 50–70 % ceny papírového výtisku. Rozpětí závisí na tom, jak máte domluvena autorská práva a jakou cenotvorbu nakladatel razí.

Je možné, že se tento poměr v budoucnu změní?

Pevně doufám, že ne. Ve Spojených státech průměrná cena e-knih kvůli silné platformě autorů, kteří své knihy vydávají na vlastní náklady, klesala. Self-publishing je mor. Tím, že vydáte knihu na vlastní náklady, sice vynecháte spoustu článků v řetězci a kniha, místo aby se prodávala za 10 dolarů, stojí jen dolary tři, ale odpovídá tomu i kvalitou. Nakladatel je zárukou určité kvality knihy. Aby měl jistotu, že se mu investice vrátí, musí na knize odvést sám ještě kus práce. U nás je zatím self-publishing jen v zárodečné podobě a prvním vlaštovkám se naštěstí moc nedaří.

Přemýšleli jste, že sami vstoupíte do nakladatelských vod?

My už máme maličké nakladatelství, které vydává knížky, u kterých se už neplánuje žádná reedice. Takto jsme třeba vydali e-verzi knih Vladimíra Párala nebo Ludvíka Součka, autora sci-fi románů ze 70. a 80. let. Ale rozhodně nemáme ambice se zabývat vyhledáváním talentů.

Mají e-knihy ambici vytlačit ty papírové?

Někde ty ambice jsou, zejména u lehké spotřební literatury. Upřímně řečeno, hodně lidí se stydí za to, co čte. Málokdo si v obýváku vystaví Padesát odstínů šedi. To je jeden z důvodů, proč se čtenáři naučili kupovat e-knihy. Okolní přihlížející nepoznají, co právě čtete, a můžete vypadat jako správný intelektuál, přestože jste pohlceni dějem erotického románu. U spotřební literatury tak ta ambice asi bude, ale myslím si, že to asi nikdy nebude zcela definitivní. Nicméně podíl e-knih na českém knižním trhu rozhodně poroste. Přiblížíme se americkému trhu. Papírové verze knih ale nikdy zcela nevymizí. Jednak už dnes není nutné vydávat knihu v mnohatisícovém nákladu, ale digitální tisk i vazba jsou levnou záležitostí. V Americe už je to běžné, že si koupíte e-knihu, a pokud ji chcete v papírové podobě, tak si ji jednoduše necháte vytisknout a svázat. Papír tedy jde dělat i nízko-nákladově. Proto bude k dostání i v budoucnosti. Kde rozhodně papírové knihy přetrvají, tak to je dětská literatura, protože děti si knihou velmi rády listují a prohlíží si obrázky. Papírové knihy musí přetrvat i kvůli tomu, že jsou nenahraditelným dárkem. Zaslaný soubor s daty nikdy nebude zcela konkurovat fyzické knize.

Ostatně sezona knihkupců začíná před Vánoci...

Ano, kniha je typickým vánočním dárkem. Vánoce u knihkupců dělají něco přes třetinu prodaných knížek. Naše sezona přichází ale až s novým rokem. Řada lidí totiž pod stromečkem najde čtečku, kterou pak plní obsahem.

Jaký podíl českého knižního trhu tedy připadá na e-knihy a jak se bude v budoucnu vyvíjet?

Pokud se dopustíme sčítání jablek s hruškami, tak český knižní trh generoval v roce 2014 obrat na úrovni sedmi miliard korun, e-knihy tvořily 1,7 procenta z něj, prodalo se jich kolem milionu. Celkové tržby všech prodejců e-knih dosáhly 120 milionů korun. Palmknihy prodaly e-knihy přibližně za 30 milionů korun. Z těch celkových sedmi utržených miliard ale velkou část představují papírové knihy, které v elektronické verzi postrádají svůj smysl. Jsou to leporela, kuchařky, dětské knihy a další. Podíl e-knih v těchto segmentech trhu je proto prakticky nulový. Naopak v žánrech, jako jsou krimi, thrillery nebo sci-fi, jsou e-knihy vyhledávanou verzí a jejich podíl šplhá vysoko nad 10 %.