Výnosy státních dluhopisů v Evropě rekordně klesly. V Česku a Německu i do záporu

Výnosy státních dluhopisů ČR se v uplynulých dnech dostaly na nová historická minima. Výnos pětiletého státního dluhopisu klesl na 0,02 procenta a výnos dvouletého státního dluhopisu dokonce do záporných hodnot na 0,09 procenta. Důvodem poklesu výnosů je podle analytiků především uvolněná měnová politika Evropské centrální banky (ECB).

"Pokračuje tak trend z posledních týdnů, kdy velmi uvolněná politika ECB stojí za propadem úroků nejen v eurozóně, ale i na okolních trzích," uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal.

Nižší výnosy by měly podle ekonomů pomoci především ministerstvu financí, kterému klesnou náklady na obsluhu státního dluhu. Podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové by to mohl být další faktor, který povede k nepatrnému zlevnění hypoték.

Záporné výnosy v šesti zemích eurozóny

V záporu se pohybují výnosy dluhopisů hned šesti zemí eurozóny. Například index průměrného výnosu německých státních dluhopisů klesl ve středu na minus 0,003 procenta. To znamená, že investoři akceptují i ztrátu u části dluhopisů. Výnos desetiletého německého dluhopisu klesl poprvé v historii pod 0,1 procenta.

Záporné úrokové sazby v souvislosti s vývojem dluhopisového trhu začínají být tématem i v českém byznysu a bankách. Banky v Česku nicméně zatím záporné úroky neúčtují.

"Není to faktor, který by šel z české ekonomiky, a ani si nemyslím že by měl českou ekonomiku ovlivnit. Neznamená to, že od tohoto okamžiku budou banky poskytovat úvěry se zápornou sazbou," řekl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář uvedl, že nižší výnosy dluhopisů souvisejí i s relativně "utaženým emisním kalendářem" dluhopisů jak v evropských zemích, tak i v ČR. "Ty dluhopisy například v Německu stahuje vláda i německá centrální banka. Největší dopad to bude mít pro ministerstvo financí, kterému klesnou náklady na obsluhu státního dluhu," uvedl.

Zároveň Sklenář i Sobíšek upozornili, že tento vývoj je rizikovým faktorem pro rok 2016. "Čím níže se výnosy dostanou, tak tím více mohou rychle korigovat výnosy směrem nahoru," uvedl Sobíšek.

Důvodem poklesu výnosů u českých dluhopisů je podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy nejen měnová politika, ale i rozpočtová politika české vlády. "Investoři do českých dluhopisů pozitivně hodnotí fakt, že se - alespoň účetně - podařilo stabilizovat český státní dluh v jeho absolutním vyjádření a také například to, že deficit v roce 2014 nedosahoval rozpočtovaných hodnot," uvedl.

Tlak na pokles sazeb tuzemských dluhopisů lze podle Kovandy očekávat minimálně po celý letošní rok a pravděpodobně i v roce příštím. Podle Sobíška tlak na nízké výnosy dluhopisů vymizí dříve, než ECB skončí s politikou kvantitativního uvolňování v září 2016.