Řecko bez dosažení dohody s mezinárodními věřiteli nedokáže uhradit splátku půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), která připadá na 5. června. Uvedl to ve středu parlamentní mluvčí řecké vládní strany SYRIZA Nikos Filis.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble pak ekonomickému listu The Wall Street Journal (WSJ) řekl, že nemůže vyloučit platební neschopnost Řecka. Bývalý řecký premiér Jorgos Papandreu, za jehož vlády v roce 2010 Řecko přijalo mezinárodní plán pomoci před hrozícím úpadkem, ve středu vyzval k uspořádání referenda o dalším směřování země.
Atény musejí fondu během června v několika splátkách uhradit celkem 1,5 miliardy eur (41 miliard korun). Na 5. června připadá splátka 305 milionů eur (přes osm miliard korun).
"Okamžik pravdy nastane 5. června," řekl Filis řecké televizi Ant1. "Pokud do té doby nebude dohoda řešící naše současné finanční problémy, nedostanou žádné peníze," dodal. Vláda podle Filise v případě nedostatku peněz upřednostní výplatu penzí a mezd před splácením půjčky od MMF. "Pro zahraniční věřitele tady žádné peníze nejsou, když nám rok neposkytli žádné finance," prohlásil mluvčí.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Dosažení dohody nyní komplikuje odpor Atén vůči reformám penzijního systému a trhu práce, jak požadují věřitelé. Vláda podle Filise usiluje o dohodu, která nebude zahrnovat další snižování důchodů.
Řecký ministr financí Janis Varufakis v úterý řekl, že očekává dosažení dohody s věřiteli během týdne. Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici ve středu prohlásil, že dohody je možné dosáhnout v příštích týdnech, bude však podle něj záležet na úrovni politické vůle, protože přetrvávají velké rozpory v jednáních o penzijním systému a trhu práce.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
"Suverénní a demokratické rozhodnutí Řeků nás dostalo do velmi obtížné situace," řekl ve středu německý ministr Schäuble o lednových parlamentních volbách v Řecku, které vyhrála levicová SYRIZA.
Varufakis v rozhovoru s listem Die Zeit svému německému protějšku vytkl, že se opírá o svou politickou moc a ne o argumenty. "Je frustrující, že spolu nemůžeme mluvit v jiném kontextu, ve kterém by měly argumenty větší váhu než relativní moc," prohlásil Varufakis.
Papandreu ve středu vyjádřil přesvědčení, že by se většina řeckých voličů v případném referendu vyslovila pro setrvání země v eurozóně navzdory pokračování úsporné politiky. Podle něj Řekové euro považují za stabilní měnu. "Většina Řeků chce zachovat euro navzdory prožitým útrapám," dodal expremiér.
