Zahubí elektronická evidence tržeb farmářské trhy? V Chorvatsku se tak nestalo

"To bude náš konec," soudí o elektronické evidenci pesimisticky prodejce z pražského farmářského trhu na I.P. Pavlova. Zároveň dodává, že si vůbec nedokáže představit, jak by systém elektronických pokladen mohl vypadat. Jeho kolegyně ze stánku s domácím pečivem souhlasí. "Už takhle tu mám málo místa," ukazuje na prodejní pultík. Farmáři se také bojí zpomalení prodeje, který by evidence přinesla.

Někteří dokonce s jejím zavedením chtějí své podnikání ukončit. To potvrzuje i mluvčí dejvických farmářských trhů "na Kulaťáku" Andrea Vodňanská. Pro malého farmáře nebo živnostníka podle ní existuje tolik pravidel a omezení, že dodržení všech je takřka nemožné. "Poptávka po nových výrobcích  a dodavatelích je obrovská, ale množství předpisů a povinností logicky nové zájemce o podobné podnikání odrazuje," vysvětluje. A s novými pokladnami to nebude o moc lepší.

Vzorem fungujícího systému má být Chorvatsko. Jiří Sedláček z Asociace farmářských tržišť před pár dny dva takové chorvatské trhy prošel. Ve městech Šibeniku a Trogiru si ale nevšiml ani jedné elektronické kasy. Kromě toho ve stáncích prodávají i sezónní výrobci a zemědělci, kterým se nákup elektronického vybavení nevyplatí.

"Stát by měl vybírat daně, jejichž objem je podstatný. Nenutit babičku, která během roku vyrábí adventní věnce na vánoční trh, aby si pořídila zařízení k EET," komentuje. Sedláček problém před časem řešil s náměstkyní ministra financí Simonou Hornochovou. Ta nakonec přiznala, že by si v případě farmářů dovedla představit výjimku.  

Mobilní živnostníci

Starosta Kroměříže Jaroslav Němec z nového systému obavy nemá. "Celá řada podnikatelů dodržuje všechny předpisy a již eviduje veškeré tržby přes elektronické pokladny," říká. Uznává ale, že pro místní podnikatele bude její zavedení znamenat zvýšení nákladů. 

"Nemyslím si, že zavedení EET Českou republiku finančně spasí," míní Pavel Roušar, bývalý starosta Prahy 21. V elektronických kasách ale vidí i jistý potenciál. Živnostníci se podle něj budou muset naučit lépe pracovat s počítačem, mobilem a internetem.

"Netvrdím, že toto je efektivní cesta. Ale ve stále rychlejším rozvoji naší informační společnosti je to důležitá věc," míní Roušar. V budoucnu by se podle něj mohl díky EET zvýšit počet připojených Čechů k internetu. Předpokládá také vznik nových aplikací, které by živnostníkům usnadnily práci. "Aby se pak ale z živého a komunikací hýřícího trhu nestalo místo tupého zírání na displeje a monitory," uzavírá.