Záměr vlády postavit nové reaktory neohrožuje jen otázka financování. Podle experta na energetiku narazí plán na odpor Německa a Rakouska

Elektrárenskou Skupinu ČEZ a stát čeká v následujících týdnech rozhodování, jak financovat nové české jaderné reaktory. To může vyústit v rozdělení firmy po vzoru německých energetik na dvě části, přičemž původní byznys s klasickými a jadernými elektrárnami by plně vlastnil stát.  

Jiří Gavor, který sleduje evropský energetický trh a radí klientům, včetně například ČEZ nebo RWE, si myslí, že i když stát vyřeší financování stavby, může projekt zkomplikovat další závažný faktor: odpor zemí jako Německo a Rakousko.

"Pokud se vyřeší otázka financování, nastoupí nikoliv riziko, ale jistota odporu mnohých významných členů EU. A to zrovna těch, kteří jsou pro ekonomiku ČR klíčovými partnery," říká Gavor v rozhovoru pro HN.

Gavor je zakladatelem a jednatelem konzultantské firmy ENA, která se specializuje na analýzy, průzkumy trhu a jiné poradenství v oblasti energetiky. Mezi klienty ENA patří všechny velké evropské energetiky, včetně RWE nebo E.ON. Gavor je také výkonným ředitelem Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).

HN: Lze hledat ve zvažovaném dělení ČEZ srovnání s tím, jak se dělily energetické firmy v Německu - E.ON a RWE? 

Firmy jako E.ON a RWE se dělily proto, že klasickou, především jadernou energetiku, která v Německu má skončit již v roce 2022, cítily jako brzdu pro rozvoj "nové" energetiky. Ta je postavená především na výrobě z obnovitelných zdrojů, jako je slunce nebo vítr, a také na decentralizovaných zdrojích. V Česku je to spíše naopak: dělení ČEZ je cestou, která má umožnit výstavbu nového jaderného bloku v rámci státního subjektu. Je totiž jasné, že stavět jaderný blok jako komerční projekt se prostě nedá.