Dozorčí radu ČD povede exministr Petr Moos, nově v ní jsou i další tři akademici. Kritiku ale vyvolává jmenování funkcionáře ANO Štrofa

Nově složená dozorčí rada Českých drah si na svém prvním jednání zvolila svého předsedu. Podle očekávání se jím stal bývalý ministr dopravy Petr Moos, který přednáší na Fakultě dopravní ČVUT. Na pozici jej doporučil stávající ministr dopravy Dan Ťok (nezávislý za hnutí ANO), který prosazuje změny vedení státního podniku. O tom bude dozorčí rada jednat na svém příštím zasedání.

Původní složení devítičlenné dozorčí rady doznalo změn v červenci letošního roku, kdy Ťok prostřednictvím řídícího výboru Českých drah odvolal dnes již bývalého předsedu Milana Ferance (hnutí ANO) a další čtyři členy. "Potřebujeme profesionální manažery, kteří se dobře připraví na liberalizaci železniční dopravy, ke které jsme vázáni evropským železničním balíčkem. Změnou dozorčí rady zároveň postupně plníme vládní programové prohlášení, že mají být České dráhy řízeny efektivně a že musí fungovat jako apolitický subjekt," prohlásil Ťok.

O odvolání generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah Pavla Krtka se mluví od loňského podzimu. Ťok ale uvedl, že chtěl se změnami v dozorčí radě počkat až po vyjádření důvěry vládě Andreje Babiše. Nové vedení dozorčí rada vybere na základě otevřeného výběrového řízení.

Vedle Moose jsou novými členy dozorčí rady Karel Pospíšil z VUT Brno, Josef Kolář z Fakulty strojní ČVUT, Lukáš Týfa z Fakulty dopravní ČVUT a ředitel kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny Jan Štrof. Právě kvůli posledně jmenovanému se na Ťoka snesla kritika ze strany jeho předchůdce Antonína Prachaře, který zastával funkci ministra dopravy od ledna do listopadu 2014. V roce 2016 vystoupil z hnutí ANO, za které ve vládě působil.

"Odpolitizování dozorčí rady je jistě správné, pan Feranec měl odejít okamžitě, když se stal loni v říjnu poslancem. Nicméně pan Ťok radu odpolitizoval tak, že pana Ferance nahradil panem Štrofem, funkcionářem ANO a dosavadním šéfem kanceláře předsedy sněmovny pana Vondráčka," stěžuje si Prachař.

Nad účastí Jana Štrofa v dozorčí radě se již dříve pozastavili piráti, a to prostřednictvím místopředsedy podvýboru pro dopravu Poslanecké sněmovny Ondřeje Polanského. Ten však ocenil větší zastoupení akademiků v radě na úkor politických nominantů. Přispěje to podle něj ke zvýšení kvality tohoto orgánu.

Výměnu některých členů státního podniku kritizovala také KSČM. Její předseda Vojtěch Filip ji označil za čistku. "Nesouhlasím s krokem pana ministra Ťoka, který míří k destabilizaci národního dopravce," uvedl Filip. Dodal, že bude o celé věci jednat s premiérem a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem.

Dozorčí radu ČD povede exministr Petr Moos, nově v ní jsou i další tři akademici. Kritiku ale vyvolává jmenování funkcionáře ANO Štrofa

16. 8. 2018 ▪ 4 min. čtení

Změny v Českých drahách pozorně sledují tamní odboráři. Zatím však kroky ministerstva dopravy blíže nehodnotí. "Samozřejmě se obáváme, aby velké změny nevedly k destabilizaci podniku, ale na hodnocení, zda jde o pozitivní, nebo negativní krok, je ještě brzy," řekl předseda Odborového sdružení železničářů Martin Malý.

Právě tři členové zmíněného sdružení Vladislav Vokoun, Jan Pejša a Antonín Leitgeb v dozorčí radě nadále zůstávají a výměna se jich nedotkla. Poslední člen rady, kterého řídící výbor Českých drah v červenci neodvolal, je dopravní odborník Vojtěch Kocourek. Řídící výbor spolu s Ferencem v červenci odvolal Jana Hartla, Antonína Tesaříka, Tomáše Réveszse a Milana Kucharčíka.

Nový předseda dozorčí rady Petr Moos ještě před čtvrtečním jednání uvedl, že jeho cílem je přispět ke stabilizaci Českých drah. Cílem podniku je podle něj připravit se na otevření trhu, tedy na konkurenci alternativních dopravců z Česka, případně ze zahraničí. Ke konci roku 2019 končí Českým drahám dlouhodobé smlouvy s kraji na provoz regionálních vlaků. Současně končí také smlouvy se státem na provoz dálkové dopravy. Do přerozdělování dopravy díky liberalizaci vůbec poprvé ve větší míře zasáhnou právě ostatní dopravci.

České dráhy v loňském roce hospodařily se ziskem 984 milionů korun, meziročně o 102 milionů korun vyšším. K zisku po mnoha letech přispěla i osobní doprava, která zaznamenala čistý zisk šest milionů korun. V současnosti státní podnik zaměstnává zhruba 15 tisíc lidí. Loni vlaky dopravce přepravily necelých 175 milionů cestujících. Dozorčí rada podniku schvaluje roční podnikatelský plán firmy včetně strategie a rozpočtů a uděluje předchozí souhlas nakládání s majetkem podniku.