Čistý zisk ČEZ za první tři čtvrtletí klesl o 45 procent na 9,1 miliardy. Tržby mírně vzrostly

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ klesl za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně o 45 procent na 9,1 miliardy korun. Tržby činily 129,3 miliardy korun. Podle nové účetní metodiky stouply v meziročním srovnání o čtyři procenta, podle předchozí však byly nižší o 12 procent. Vyplývá to z informací, které ve čtvrtek firma zveřejnila. Meziroční srovnání zisku podle ČEZ značně ovlivnily jednorázové výnosy za téměř sedm miliard korun z roku 2017, a to hlavně z prodeje akcií maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL.

Hrubý provozní zisk EBITDA klesl za první tři čtvrtletí oproti roku 2017 o šest procent na 38,7 miliardy. Jedním z důvodů byl podle místopředsedy představenstva a ředitele divize finance ČEZ Martina Nováka nárůst nákladů na emisní povolenky. "Na úrovni čistého zisku navíc v roce 2017 pozitivně přispěl jednorázový prodej nemovitostí v Praze (plus 1,1 miliardy korun) a zejména ukončení vlastnictví akcií MOL (plus 4,5 miliardy korun)," sdělil.

V samotném třetím čtvrtletí letošního roku provozní zisk meziročně vzrostl o 21 procent na 11,8 miliardy. Čistý zisk dosáhl 1,4 miliardy korun, zatímco ve třetím čtvrtletí loňského roku byl ČEZ ve ztrátě 0,1 miliardy. Růst byl podle ČEZ způsoben zejména kompenzací dočasných negativních vlivů, souvisejících s přeceněním zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z vlastní výroby a s obchodním zajištěním nákupu emisních povolenek pro celý rok 2018.

"Po letech meziročních poklesů realizačních cen vyrobené elektřiny došlo ve třetím čtvrtletí k obratu a ve výsledcích hospodaření skupiny ČEZ se začíná pozitivně odrážet růst cen elektřiny na velkoobchodních energetických trzích, což se projeví významně na výsledcích příštího roku," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Skupina zvýšila výhled celoročního čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy na 13 až 14 miliard korun.

Meziročně firmě stouply za první tři čtvrtletí o více než 200 procent tržby z energetických služeb. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů oproti loňsku klesla o procento na 44,3 terawatthodiny (TWh), zatímco výroba z jaderných elektráren vzrostla o sedm procent na 21,7 TWh. V segmentu větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren výroba klesla o osm procent na 1,3 TWh, podle firmy v důsledku horších povětrnostních podmínek v Rumunsku.

Firma oznámila, že na rok 2019 prodala 84 procent výroby elektřiny za průměrnou cenu 35,8 eura za megawatthodinu. Na další rok ČEZ vyprodal 56 procent výroby za průměrnou cenu 38,8 eura za megawatthodinu. 

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií společnosti. V poslední době se v Česku opět řeší případná stavba nového jaderného zdroje a role ČEZ při tomto projektu. Možností je i prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany.