Valná hromada ČEZ zamítla všechny návrhy minoritních akcionářů. Ti hned na začátku jednání na protest proti programu odešli

Nevraživost a naštvanost drtivé většiny menšinových akcionářů vůči vedení polostátní energetické firmy ČEZ byla téměř hmatatelná. Protesty proti čemukoliv nebrali na páteční valné hromadě firmy konce, akcionáři pokřikovali na vedení firmy bez vyzvání, tleskali některým kritickým projevům a na dotaz celou akci hodnotili velmi často slovy jako fraška či ostuda.

Situace došla dokonce tak daleko, že drobní akcionáři, kteří valnou hromadu svolali, ani ne za půl hodiny ze sálu na protest odešli. "Program valné hromady byl změněn do té míry, že v podstatě kromě návrhu na odvolání a volbu členů dozorčí rady není na této valné hromadě o čem jednat," řekl při odchodu z jednání HN minoritní akcionář Michal Šnobr.

„Vnímáme to jako projev neúcty k ostatním akcionářům, kteří se svolané valné hromady účastní,“ komentoval vývoj mluvčí firmy Ladislav Kříž.

Výsledek hlasování pak dopadl podle očekávání. I ty body, které se nakonec projednávaly, neprošly. Proti byl vždy hlavní akcionář s téměř 70 procenty hlasovacích práv – stát.

Ostré střety nejsou na valných hromadách firem ničím neobvyklým. A o ČEZ to platí dvojnásob. Často na nich desítky minut vystupují rok co rok ti samí lidé, jimž firma prý nějakým způsobem uškodila, neřeší jejich problémy a podobně.
Současná valná hromada ale byla co do intenzity sporů přeci jen ojedinělá. Předčila dokonce i červnové setkání, které se nakonec protáhlo do časných ranních hodin. 

Drobní akcionáři se například byli schopní s vedením firmy dlouhé minuty hádat kvůli tomu, zda je dostatečné mít stanovy firmy k nahlédnutí jen na připravených počítačích či je potřeba mít je vytištěné. Přetahovaná a vlna oficiálních protestů následovaly i po debatě, zda mají či nemají minoritáři právo nahlédnout do seznamu přítomných akcionářů, aby zjistili, kdo v sále zastupuje ministerstvo financí a většinu hlasovacích práv.

Střety menšinových akcionářů s vedením energetické firmy se vyostřily letos na jaře. Již zmiňovaný Michal Šnobr a skupina akcionářů propojených s finanční skupinou J&T tehdy dali dohromady více než jednoprocentní podíl v ČEZ a stali se tak tzv. kvalifikovaným akcionářem. To je opravňuje k více aktivistickému postupu, jehož prvním výraznějším projevem je právě na tento pátek svolaná valná hromada. 

Pro Šnobra a J&T není současná situace žádnou novinkou. Finančníci ze slovensko-české skupiny mají podobné zkušenosti také z petrochemického koncernu Unipetrol, kde měla J&T téměř čtvrtinu akcií a dlouhodobě válčila s managementem firmy, jenž ji nakonec za více než 16 miliard korun vyplatil.
I proto celou akci šéf ČEZ Daniel Beneš opakovaně označil za „útok oligarchistické a bohaté skupiny“, která se pouze snaží oportunisticky získat prospěch a o blaho drobných akcionářů jim vůbec nejde. Ve svém komentáři pro Lidové noviny den před jejím konáním označil valnou hromadu dokonce za zbytečnou.

Střet mezi J&T a ČEZ se prohlubuje. Vedení firmy zamítlo většinu požadavků menšinových akcionářů, mimořádná hromada neprojedná prodej Počerad ani další body

30. 11. 2018 ▪ 6 min. čtení

Šnobr a lidé okolo chtěli řešit na aktuální valné hromadě mimo jiné řešit témata jako opční program, který mohou manažeři firmy využít k získání akcií ČEZ, dále prodej hnědouhelné elektrárny Počerady či akviziční strategii, hlavně v zahraničí. Na poslední chvíli se na jednání pokusili zařadit například i bod o údajně nevýhodném prodeji bulharské elektrárny Varna. 

Právníci polostátní firmy jim ale udělali čáru přes rozpočet. Velkou část bodů odmítli na program jednání vůbec zařadit. Prý proto, že se nejedná o body, které má valná hromada řešit.

Podle Šnobra byl ale program jednání změněn nezákonně. "Je zcela nepřijatelné, aby se představenstvo ČEZ pasovalo do role arbitra, který rozhoduje o programu valné hromady, o který žádají akcionáři," zdůraznil.

A většina dalších drobných minoritářů s ním souhlasila. „Kvůli tomu, jak k tomu přistupuje vedení firmy, to není valná hromada ani kvalifikovaného akcionáře, ani vedení firmy. Je to taková paradoxní záhadná valná hromada nikoho,“ říká Tomáš Hájek, který dle svých slov zastupuje asi 120 menších akcionářů. 

Tento text skýtá mnoho důvodů proč žádat DR @SkupinaCEZ o přezkoumání kompetentnosti CEO #ČEZ nadále ji řídit. Jde o neporozumění role představenstva v soukromé a.s., ale i neodborné a nepravdivé nejen ekonomické komentáře směřují jen k poškozování akcionářů a nikoli opaku. https://t.co/L5aBWpMovn

— Michal Šnobr (@michalsnobr) November 30, 2018

„No, je to teda legrace,“ reaguje na dotaz HN ve foyer jeden z dvojce debatujících akcionářů a se sarkastickým úsměvem raději odchází. „Mně to jako legrace nepřichází,“ říká druhý z dotázaných Petr Burian. „Přístup vedení firmy ohledně programu mi přijde minimálně zarážející. Rád bych si na to vyslechl jejich názor. Mohu se rozhodně ztotožnit například s tím, že celý opční program je špatně nastavený. Není to o tom, jak dobře řídí firmu, ale o tom, jak se vyvíjí cena na mezinárodním trhu s elektřinou,“ dodává.

Odpovědí se nakonec možná dočká. Šnobr a spol. se zatím nevzdávají. Jako kvalifikovaní akcionáři požádali soud, aby je pověřil svolat valnou hromadu s programem v rozsahu, jak chtěli. Na pondělí už také svolali akcionáři okolo J&T tiskovou konferenci. „Vyzývám také generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše, aby se do pondělí distancoval od svých slov, že páteční valná hromada je nadbytečná nebo odstoupil,“ říká.