Veganské burgery lidstvo nenasytí, plýtvání zastaví jen zdražení, říká pro HN Václav Smil. Naslouchá mu i Bill Gates

Na konci září se v obchodech objevila kniha s nikterak vzrušujícím názvem Growth: From Microorganisms to megacities (česky Růst: Od mikroorganismů po megaměsta). Její autor v ní, jak titul napovídá, detailně popisuje principy růstu a rozvoje ve společnosti i v přírodě. Od klasické vědecké studie ji ale něco odlišuje a je to patrné na první pohled – hned na obálce stojí citace Billa Gatese, zakladatele Microsoftu a druhého nejbohatšího člověka planety: "Neexistuje jiný autor, na jehož knihy bych se těšil více než na ty od Václava Smila."

Ve stejné době, kdy se dostala ven Smilova kniha, vystoupila v New Yorku na konferenci OSN mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová se svou vypjatou řečí o boji s globálním oteplováním. Jde přitom o téma, které je blízké i česko-kanadskému vědci, na klimatické změny upozorňoval už v 70. letech. Jenže mánie, která se kolem klimatu rozpoutala nyní, Václava Smila pořádně zlobí, protože se v ní ztrácí argumenty a odborná diskuse.

“Bohužel, tento problém byl unesen na jedné straně lidmi, kteří jakékoliv změny klimatu stupidně popírají, na druhé těmi, kteří říkají, že všichni zahyneme nejspíš už příští pondělí… Klima je problém. Je to obrovský problém. Ale nemůže si nikdo myslet, že to vyřešíme teď a tady,” říká Smil v rozhovoru pro nový magazín Hospodářské noviny Speciál.

A jak je jeho oblíbeným zvykem, doplňuje sadu čísel: “Jestliže se ročně vyprodukuje 40 miliard tun uhlíku, jestliže po světě jezdí více než miliarda aut se spalovacími motory, jestliže po mořích plují tisíce obřích lodí a ve vzduchu létají desetitisíce letadel, jestliže jsou po zemi rozvedené čtyři miliony kilometrů potrubí na rozvod ropy a plynu, to vše v ceně trilionů dolarů, dá nám to obrázek fosilní civilizace. A to jsme my.”

Tento šestasedmdesátiletý profesor environmentálních studií na University of Manitoba ve Winnipegu je světový unikát. Ačkoli jeho jméno není veřejně příliš známé, vydal na čtyři desítky knih (česky vyšly jen tři), které možná netrhají prodejní rekordy, ale zato je čtou nejmocnější lidé světa. Smilovými obdivovateli je kromě Billa Gatese, který jeho knihy pravidelně zařazuje do svých tipů na čtení, i například šéf Facebooku Mark Zuckerberg.  

Slavní podnikatelé nebo světové instituce Václava Smila žádají o konzultace a stanoviska pro jeho kritický, neotřelý pohled na témata, jež hýbou společností. Příkladem může být hit posledních měsíců, a to rostlinné burgery Beyond Meat. Akcie této firmy od jejího úpisu na burzu mnohonásobně posílily a její výrobky z hrachových proteinů trhají rekordní prodeje.

Václav Smil ale nadšení brzdí: “Je to jenom móda. Není tam nic nového. Vždyť lidé po světě historicky jedli různé náhražky. Buddhistická kuchyně v Číně, v Japonsku nebo ve Vietnamu zapovídala maso, a tak vytvářeli různé napodobeniny vepřového nebo kuřecího, třeba ze sójových bobů... Co bychom dělali bez zvířat? Víte, kolik zbytků vytvoří 1,4 miliardy Číňanů? A kam ten odpad míří? Velkou spoustu ho přece sežerou prasata. Takže to sice hezky zní, servírovat uměle vyrobené hamburgery, ale není reálné s nimi nasytit svět.”

Na to, aby se lidé začali chovat šetrněji ke svému okolí a aby si začali věcí víc vážit, má profesor z Winnipegu, jehož manželka je tamtéž lékařkou, drastické řešení: zdražení. “Musíme zvýšit základní hodnotu všeho, platíme neúměrně nízkou cenu, podceňujeme vodu, energii, jídlo, spotřebiče. Nezohledňujeme, jaký to má dopad na životní prostředí,” tvrdí Smil a dodává: “V Československu i v Británii bylo do roku 1954 jídlo na lístky a průměrná rodina tehdy spotřebovala 60 procent svých příjmů na pořízení potravin. Dnes je v EU průměr 18 procent, v USA a Kanadě dokonce jen osm procent. V takovou chvíli vám nic nebrání plýtvat, což si lidé v poválečné době dovolit nemohli. Takže jediná cesta, jak snížit plýtvání, je zvýšit ceny.”

Obratem ale připouští, že cílené zvyšování cen, které by zabránilo plýtvání a ničení, je politicky jen těžko prosaditelné a že zřejmě bude muset nastat nějaký zásadní civilizační šok. Jenže i pak je otázkou, jaká reakce nastane. Václav Smil totiž velmi kriticky pohlíží na stav moderní společnosti – rozvoj internetu a sociálních sítí podle něj postavil na hlavu zažitá pravidla a zbavuje lidi schopnosti kriticky myslet. 

“Dopady toho, jak lidé přijímají informace, jak se rozhodují, mohou být naprosto zásadní. Fakt, že lze manipulovat celé národy a že i inteligentní lidé musí pochybovat, co je pravda a co není, i když to čtete na oficiálních stránkách, je úděsný. Máme tu společnost, v níž i informovaný člověk nebude moci říct, co je pravda a co není, protože tok dezinformací bude tak vysoký, že tomu bude těžké odolat,” říká Smil.

Pohled tohoto muže, který nepoužívá žádné sociální sítě, telefonuje z pevné linky a do práce jezdí mnoho let starou Hondou Civic, na dnešní společnost je tak velmi ponurý: “Existují influenceři – lidé, kteří dostávají zaplaceno, často i miliony dolarů za to, že jiným teenagerům doporučují, co si mají koupit. Lidé, kteří vyrábějí hodnotné věci, kteří třeba opravují domy a střechy, si za rok nevydělají to, co tito influenceři za měsíc. Kde to jsme? Tohle je konec civilizace. Aspoň z mého pohledu.”

Evropa zchudne kvůli přehnané snaze zezelenat, nesnažme se zalíbit aktivistům, bojí se Křetínský

11. 10. 2019 ▪ 4 min. čtení