Obce lidem rozdaly tisíce kompostérů na zahrady. Množství směsného odpadu díky tomu významně kleslo

Když se obce v jižních Čechách rozhodovaly, že svým občanům za evropské peníze pořídí na zahrady kompostéry, nikdo netušil, jaká lavina zájmu se tím strhne. Svaz měst a obcí Jihočeského kraje první projekt na nákup kompostérů začal připravovat už v roce 2013, v roce 2019 se pak nakoupilo téměř šest stovek kompostérů a dalších ekologických zařízení za více než čtrnáct milionů korun. Nyní už obce zrealizovaly tři etapy a nyní chystají čtvrtou.

„O projekt byl velký zájem. Občané to vidí u souseda nebo příbuzného vedle v obci, probouzí se a chtějí to i ti, kteří byli zprvu skeptičtí,“ říká tajemník svazu Miroslav Beneš. V první etapě se zapojilo téměř sedmdesát jihočeských obcí, ve druhé a dalších etapách kolem dvou desítek obcí. Celkem kompostéry pořídilo téměř 140 obcí a měst z jižních Čech, jejichž obyvatelé si na zahrady postavili více než devět tisíc kompostérů.

Občané mohli dostat kompostéry buď zcela zdarma, nebo za symbolickou částku 200 až 600 korun podle velikosti kompostéru. „Každá obec si to mohla rozhodnout podle vlastního uvážení. Někde nechtějí rozdávat věci zdarma, protože si jich pak lidé méně váží. Jinde chtěli občanům udělat radost, to je různé,“ vysvětluje Beneš. „Zájem lidí je větší, než jsme čekali. A to i dnes, když chystáme další, respektive již čtvrtou, etapu projektu. Odhadovali jsme zájem jen na pár set kompostérů. Místo toho máme teď v další etapě požadavek na více než 1600 kompostérů,“ dodává Beneš.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Plný kompostér, prázdná popelnice před domem

Projekt kompostérů pro domácí použití je výjimečný hlavně proto, že navazuje na obecný trend vyšší úrovně třídění odpadů, kdy se kromě plastů, skla a papíru separuje i bioodpad. Ten může sloužit na zahradě jako hnojivo. Navíc díky tomu, že bioodpad, kam patří třeba slupky, odřezky, tráva, větve či rostliny ze zahrady, nekončí ve směsné popelnici, se výrazně snižuje množství komunálního odpadu, které je třeba svážet. Místo, aby tento cenný materiál skončil bez užitku na skládce či ve spalovně, je zdrojem živin a dále se využívá. „Občané, kteří si kompostér pořídili, mají v popelnicích méně biologicky rozložitelného odpadu,“ podotýká Beneš.

„Vycházíme z toho, že si kompostéry brali jen ti, kteří o kompostování mají zájem. Z čísel, která máme k dispozici od obcí, je zřejmé, že produkce biologicky rozložitelného odpadu klesá,“ podtrhuje Beneš.

Společně s kompostéry obce rozdávaly i informace ke správnému kompostování, především u prvních projektů. Dnes starostové spíše zastávají názor, že si to každý snadno zjistí na internetu, a tak v rámci šetření papírem od informačních letáků již upouštějí.

V Boršově lidé vracejí popelnice na bioodpad

Jednou z obcí, která kompostéry pořídila, je i Boršov nad Vltavou. Zatím vydal svým lidem 160 kompostérů a další stovku vedení obce objednalo. Cena těchto kompostérů v hobby obchodech se pohybuje v rozmezí čtyř až pěti tisíc korun. Občané doplácejí pětistovku, aby si kompostérů vážili a nekupčili s nimi. Po pěti letech se kompostér stává majetkem občana.

„Lidé si na kompostér musí zvyknout, musí se zbavit fóbie – vždyť to smrdí. S oblibou dodávám, že doma máme WC a na zahradě bychom měli kompostovat,“ konstatuje starosta jihočeského Boršova Jan Zeman. Zájem boršovských občanů o kompostéry je středně velký. „Závisí na vzdělání a na tom, zda je daný člověk ochoten o ekologii přemýšlet,“ říká starosta Zeman. „Ti, kteří kompostér mají, sto procent svého bioodpadu kompostují. Někteří dokonce vrátili již dříve vydanou biopopelnici,“ dodává Zeman. 

V jejich případě je svoz bioodpadu v hnědých popelnicích neekologický i neekonomický, protože nejbližší kompostárnu mají příliš daleko. Starosta připouští, že pokud by nebylo dotačního programu z EU, čistě z obecních peněz by se k nákupu takového množství kompostérů neodhodlali.

Češi produkují víc směsného odpadu než třeba Německo

Milan Havel, expert na odpadové hospodářství ekologické organizace Arnika, tento projekt EU vítá. Pro obec je totiž nejlevnější způsob, jak s bioodpady nakládat. „Pokud ale v okolí obce funguje kompostárna, lze využít i tento systém, protože pak se kompost dostane na pole do půdy, kde chybí,“ podotýká Havel. Je podle něj dobré zvýhodnit ty, kteří doma kompostují, a dát jim slevu na poplatku za svoz odpadu.

„Znám malou obec Přepychy, kde po rozdání kompostérů klesla produkce směsného odpadu na polovinu a místo týdně jej teď vyvážejí jednou za čtrnáct dní,“ doplňuje Havel. Podle něj by projektů jako tento mělo být co nejvíce. Česká republika má totiž až o sto kilogramů na člověka ročně vyšší produkci směsného odpadu než státy, kde toto téma začali řešit dříve. „Podle mého odhadu jsme stále za Rakouskem, Německem a dalšími západními zeměmi v třídění bioodpadu zpožděni o deset let,“ myslí si Havel.

Projekt přispívá k dosažení odpadových cílů EU

Projekt na nákup kompostérů do obcí je důležitý i proto, že před všemi státy EU nyní leží vysoké cíle pro oběhové hospodářství. Postupně by se do roku 2035 mělo recyklovat až 65 procent komunálních odpadů a omezit by se mělo skládkování. Nyní se skládkuje zhruba polovina komunálního odpadu, v roce 2035 to má být jen 10 procent. „Plnění těchto cílů nelze asi docílit, pokud nebude započteno množství bioodpadu odkloněné domácím kompostováním,“ upozorňuje Havel.

Kromě nákupu kompostérů tento projekt EU zahrnuje také pořízení 18 kontejnerů na použitý textil a zřízení takzvaných Re-Use center. Jsou to malé mobilní buňky, které slouží jako jakési minivetešnictví. Každý do nich může odložit, co už nepotřebuje, a je předpoklad, že někdo jiný danou věc může chtít. Vše je zdarma. Místo, aby například nářadí, knihy, hračky či různé domácí spotřebiče končily na skládce nebo ve spalovně, nacházejí tak další využití.