Stejný strach, rozdílná reakce. Proč dolar kvůli omikronu oslabuje?

Koncem listopadu nám všem do života přibyla nová nejistota, kterou je mutace omikron. Světem se začala šířit nová varianta viru, o které toho zatím moc nevíme. Obavy ohledně vážnosti jejích důsledků jsou namístě. Svědky podobné situace jsme byli již dříve, proč je ale reakce finančních trhů nyní odlišná?

Před půlrokem, když nám na čele dělaly vrásky britská, jihoafrická a indická mutace, známá jako delta, byla měnověpolitická situace napříč světovými centrálními bankami diametrálně odlišná. Když Fed začínal trhy teprve připravovat na situaci, že by v následujících čtvrtletích mohl začít snižovat objemy nákupů aktiv v rámci programu zřízeného na podporu ekonomiky v průběhu pandemie, bylo slovo tapering „novým“ pojmem.

David Jansa

 

Vystudoval obor finance na Fakultě financí a účetnictví VŠE v Praze.

V rámci zahraničních pobytů studoval rok a půl v USA na Arizona State University a ve Wisconsinu.

Specializuje se na obchodování na devizovém trhu a mezi jeho záliby patří cestování, sport a kresba.

Evropská centrální banka namísto debaty o snižování tempa nákupů v rámci programu PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme) ujišťovala trhy, že nákupy zůstanou výrazně vyšší než v průběhu prvních měsíců roku 2021. V rámci regionu probíhaly spekulace o možném prvním zvýšení sazeb od příchodu pandemie. Ty nejodvážnější odhady od ČNB předpokládaly trojí zvýšení sazeb do konce letošního roku, tedy posun dvoutýdenní repo sazby na úroveň jednoho procenta.

Výš, než odhadovaly nejodvážnější prognózy

Inflace však vzala za své a kombinace faktorů způsobila mnohem silnější cenové tlaky, které nebudou tak krátkodobé, jak si většina měnových autorit na jaře myslela. Koneckonců, guvernér americké centrální banky Jerome Powell na konci listopadu prohlásil, že je při debatách o inflaci načase vypustit termín „přechodná“.

Dvoutýdenní repo sazba ČNB se tak již dnes nachází o 1,75 procentního bodu výše, tedy o sedm standardních úrokových zvýšení více, než odhadovaly ty nejodvážnější prognózy půl roku nazpět. A to nás ještě jedno měnověpolitické zasedání, na kterém s nejvyšší pravděpodobností Česká národní banka sazby zvýší, čeká. Základní sazba ČNB by se tak na konci roku měla vyšplhat minimálně na tři procenta.

Centrální banky rozvíjejících se ekonomik v posledním půlroce již začaly se zvyšováním sazeb. Ve skupině developed markets tomu tak sice zatím není, došlo ale k výraznému přiblížení termínů, ke kterým trhy začaly zvyšování sazeb zaceňovat. Například u Bank of England se spekulovalo, zda nezvýší sazby již na listopadovém zasedání. V případě Fedu bylo dosaženo významného posunu ve směru plné zaměstnanosti, což je jeden ze dvou cílů americké centrální banky.

Dolar vůči euru konstantně posiluje

Druhý – inflační cíl – je pochopitelně více než splněn, i přes loni zavedené cílování průměrné inflace. To umožnilo Fedu začít snižovat měsíční tempo nákupů aktiv, které by po případném zrychlení mohly skončit v prvním čtvrtletí příštího roku. Poté bude mít Fed volnou ruku ke zvyšování úrokových sazeb, což se v posledních měsících silně projevovalo v tržních odhadech ohledně jejich vývoje v příštím roce.

Zatímco před půlrokem si nikdo nedokázal představit, že by Fed zvyšoval sazby dříve než v roce 2023, po zveřejnění dot plot grafu na červnovém zasedání s touto myšlenkou trhy začaly doslova koketovat. Očekávání postupně vygradovala až na trojím zvýšení základní sazby Fedu do konce příštího roku. A tím se dostáváme k jádru rozdílné tržní reakce na podobné přílivy rizika ve smyslu objevení nové varianty covidu.

Devizové trhy jsou vpředhledící, a tak se veškerá očekávání ohledně budoucích zvyšování či snižování úrokových sazeb do kurzu promítají ihned. Právě to byl jeden z hlavních důvodů, proč od konce května americký dolar vůči euru prakticky konstantně posiluje. Celkem si za poslední půlrok na páru se společnou evropskou měnou připsal vysokých osm procent.

Koruna a druhé razantní utažení měnové politiky v řadě

4. 4. 2022 ▪ 5 min. čtení

Den díkůvzdání a černý pátek

Ve čtvrtek 25. listopadu se ve večerních hodinách začaly objevovat první zprávy o nové mutaci koronaviru a trhy reagovaly relativně standardně. Futures na akciové indexy se ponořily hluboko do červených čísel, rizikové měny jako česká koruna a polský zlotý prudce oslabovaly, stejně tak se ve slevě obchodovaly komodity. Nečekaně však začal oslabovat dolar.

V časech zvýšené nejistoty mají tržní subjekty tendenci přesouvat aktiva do bezpečných přístavů, které z důvodu vyšší poptávky posilují. Dolar je nejen světovou rezervní měnou, ale také bezpečným přístavem, a proto bylo jeho oslabování překvapivé.

Předminulý páteční obchodní den se nesl ve znamení nízké likvidity a zkrácených obchodních hodin v USA, jelikož se za oceánem po čtvrtečním Dni díkůvzdání slavil ještě černý pátek. Nejdříve se jako nejpravděpodobnější scénář s návratem amerických obchodníků zdálo opětovné posílení dolaru, opak byl ale pravdou. Namísto rozšiřování předchozích zisků přišla pro překoupený dolar korekce, která pokračovala i v průběhu následujícího týdne, kdy se euro vůči dolaru posunulo téměř o dvě procenta výše.

Za tímto posunem stálo mimo technické důvody hlavně vystřízlivění tržních odhadů ohledně zvyšování amerických sazeb v příštím roce. Ty postupně ze tří zvýšení zkorigovaly na dvě, v čase se také oddálil první očekáváný hike, který trhy před příchodem nové varianty očekávaly už v červnu. V době psaní tohoto textu se očekává, že přijde o tři měsíce později, tedy v září 2022.

Výplach rizikových měn i ropy

Aktuální přeceňování očekávaného vývoje úrokových sazeb je pro dolar setrvávajícím rizikem. Nízkoúročené měny, jako je euro nebo japonský jen, mají pro toto přecenění omezený prostor. Z tohoto titulu by mohl výrazně těžit například švýcarský frank, který je považován za bezpečný přístav a zároveň ho díky nízkým sazbám nesvazuje riziko jejich přecenění jako v případě dolaru. Oslabující dolar pak náležitě reflektují i padající výnosy amerických vládních obligací. Desetiletý instrument se propadl o 25 bazických bodů do blízkosti 1,40 procenta.

Dolar i ostatní skupiny měn se momentálně pohybují ve zvláštní situaci. Americká měna se v prostředí převládající rizikové averze nechová standardním způsobem a z titulu přeceňování vývoje sazeb oslabuje. Nízce úročené měny mají naopak podporu. Rizikové měny si prošly výplachem a na vyšší rizikovou averzi jsou stále velice náchylné. Těm komoditním hrozí největší riziko, jelikož je jejich kurz silně svázaný s vývojem daného vývozního artiklu. Například ropa si v posledních dnech prošla zhruba 15procentním výplachem, což procyklické komoditní měny stáhlo hluboko do ztráty.

Další podskupinou rizikových měn je v tomto případě region střední a východní Evropy. Koruna, zlotý i forint si v pátek prošly prudkým výprodejem. Od počátku týdne ale tyto ztráty korigovaly, v čemž jim pomáhalo právě posilující euro, s nímž jsou místní měny (primárně koruna) historicky pozitivně korelovány.

Jak moc bude omikron nebezpečný?

Co se týče domácího prostředí, koruně v poslední době nepomáhala akutní covidová situace a problémy ve výrobě, viz uzávěry ve fabrice Škoda z důvodu nedostatku komponent. Z pohledu domácí měny bude momentálně stejně jako z pohledu dolaru nejdůležitější vývoj očekávání ohledně úrokových sazeb. A ten bude v obou případech záviset na bližších informacích o mutaci omikron.

Pokud by se před prosincovým zasedáním potvrdilo, že tato mutace nebude tak nebezpečná, jak se původně očekávalo, pak je možné, že ČNB po zhodnocení všech rizik přistoupí k 75bodovému zvýšení sazeb. To by korunu posunulo zpět do okolí hranice 25,30 za euro.

Naopak potvrzení nižší účinnosti momentálně dostupných vakcín ve vztahu k mutaci omikron by znamenalo možné mírnější zvýšení sazeb, případně dokonce úrokovou stabilitu a vyčkávání ohledně dalšího vývoje s možným odsunutím posledních kroků úrokové normalizace do prvního pololetí příštího roku.